Ignatios Římanům
Ignatios zvaný též Theoforos církvi, jež ve velkomyslnosti nejvyššího Otce a Jeho jediného Syna Ježíše Krista nalezla milosrdenství, milované, osvícené vůlí Toho, jenž chce vše, co chce láska našeho Boha Ježíše Krista, církvi jež zaujímá přední postavení v krajině Římanů, jež je hodna Boha, lásky, blahořečení, chvály, jež je důstojně řízena, jež je čistá, na předním místě lásky, jež se řídí Kristovým zákonem a Otec jí dal jméno, Ve jménu Ježíše Krista, Syna Otce ji pozdravuji. Ty, kteří tělem i duchem jednají podle Božích přikázání, kteří jsou beze sporu v Boží milosti, kteří nejsou nalíčeni žádnou cizí barvou, co nejsrdečněji pozdravuji v našem Bohu Ježíši Kristu.
I.
1. Když jsem se modlil k Bohu, vynořily se mi vaše vznešené tváře, takže jsem si přál, abych je měl u sebe. I když jsem spoután pro Ježíše Krista, doufám, že vás pozdravím osobně, budu-li toho ovšem hoden.
2. Počátek je dobrý. Dostanu-li milost, dostanu se bez překážky ke svému dědictví. Bojím se vaší lásky, aby mi neuškodila. Co chcete učinit, je pro vás lehké. Pro mne však, nebudete-li mne šetřit, bude obtížné dosáhnout Boha.
II.
1. Nechci, abyste se líbili lidem, ale, jak je tomu až dosud, Bohu. Já již nikdy nebudu mít takovou příležitost dosáhnout Boha. Ani vy, budete-li mlčet, se nemůžete zapsat lepšímu dílu. Kdybyste o mně mlčeli, já budu Božím slovem; budete-li mít rádi mé tělo, budu zase jen hlasem.
2. Více mi nemůžete dát, než abych byl obětován Bohu. Až bude připraven obětní oltář, zapějte radostně společně Otci v Kristu Ježíši, že Bůh uznal syrského biskupa, kterého povolal z východu, za hodného oběti. Je krásné zapadnout světu a jako slunce vyjít u Boha.
III.
1. Nikdy nikomu neškoďte. Jiné jste tomu učili. Chci, abyste splnili, co jste jako učitelé přikazovali.
2. Vyprošujte mi jen zevní i vnitřní sílu, abych nejen mluvil, ale i chtěl, abych se křesťanem nejen nazýval, ale abych jím skutečně byl. Že jsem takovým a že jsem věrným křesťanem, to mohu říci teprve tehdy, až nebudu na tomto světě.
3. Nic, co se jen zdá, není věčné. Bůh náš Ježíš Kristus, jenž je nyní u Otce, to dosvědčuje. Křesťanství není dílem přemlouvání, ale dílem síly, kterou ukazuje, když ji svět nenávidí.
IV.
1. Píši všem církvím a všem připomínám, že rád, nezabráníte-li mi v tom, zemřu za Boha. Prosím vás, neprokazujte mi nevhodnou dobrotivost. Nechte mne, abych se stal kořistí zvěře, která mi umožní dosáhnout Boha. Jsem Božím obilím a zuby zvířat jsem rozemílán a stanu se čistým Kristovým chlebem.
2. Spíše zvěř drážděte, aby se mi stála hrobem a nic z mého těla nenechala, abych, až umřu, nebyl pro někoho těžkým. Až svět neuzří mé tělo, tehdy budu opravdovým Kristovým žákem. Vroucně proste Krista, aby zuby zvířat ze mne připravily Boží obět.
3. Nepřikazuji vám to jako Petr a Pavel. Oni jsou apoštolové, já odsouzenec. Oni svobodni, já až dosud jen služebník. Budu-li však trpět, stanu se propuštěncem Ježíše Krista. V něm vstanu z mrtvých jako svobodný. Nyní se v poutech učím po ničem jiném netoužit.
V.
1. Od Sýrie až do Říma na zemi i na moři, ve dne v noci bojuji se zvěří. Jsem připoután k deseti leopardům, k vojenskému oddílu. Tito vojáci, přesto že dostávají dary, chovají se ještě hůře. Jejich bezpráví je pro mne školou, ale tím nejsem ospravedlněn.
2. Kéž bych se stal soustem pro připravenou zvěř. Modlím se, aby se mnou nedělala žádné okolky. Jen si přeji, aby mne brzy snědla, ne jak se některých ze strachu ani nedotkla. A kdyby nechtěla - a já to chci - přinutím ji.
3. Mějte se mnou uznání. Vím, co mi prospívá. Nyní začínám být žákem. Kéž bych nedal přednost tomu, co je vidět, před tím, co není vidět, abych tak mohl dosáhnout Krista. Ať mne pálí, křižují, ať na mne pošlou smečky zvěře, ať mne trhají, rozsekají, ať rozmetají mé kosti, rozbijí údy, rozdrtí celé tělo, ať si na mne vymyslí ďábelské tresty, jen když dosáhnu Krista.
VI.
1. Světské radosti ani království světa mi nic neprospějí. Pro mne je lepši v Kristu Ježíši zemřít než vládnout nad celým světem! Toužím po Tom, jenž za nás zemřel. Chci Toho, jenž pro nás vstal z mrtvých. Porod pro věčný život mi již nastává.
2. Odpusťte mi, bratří. Nebraňte mi žít, nechtějte, abych zemřel. Kdo chce patřit Bohu, tomu nezalichotíte světem ani jej nesvedete hmotou. Dovolte, abych uzřel jasné světlo. Až tam přijdu, budu teprve člověkem.
3. Nechte mne, abych napodobil utrpení svého Boha. Kdo má v sobě Boha, ten pochopí, co chci. Ať má se mnou slitování, ať si uvědomí, co zaměstnává mou mysl.
VII.
1. Vládce tohoto světa mne chce uchvátit a zničit mou touhu dostat se k Bohu. Nikdo z přítomných mu nepomáhej. Stůjte pevně při mně, při Bohu. Nemluvte o Kristu Ježíši, jestliže toužíte po světě.
2. Závist ať nemá u vás místa. Kdybych vás o to osobně prosil, nevěřili byste mi; věřte aspoň tomu, co vám píši. Píši vám, dokud jsem ještě na živu. Toužím zemřít. Moje láska je ukřižována. Ve mně plane ne dřevo stravující oheň, nýbrž živá voda, jež mi v nitru říká: Rychle k Otci.
3. Netoužím po pokrmu záhuby ani po rozkoších tohoto pozemského života. Chci Boží chléb, tělo Ježíše Krista, toho z Davidova rodu. Za nápoj chci jeho krev, jeho nepomíjející lásku.
VIII.
l. Již nechci žít jako lidé. Budete-li chtít, bude tomu tak. Rozhodněte se chtít.
2. Stručně jsem vám napsal, oč vás prosím. Věřte mi. Ježíš Kristus vám dosvědčí, že mluvím pravdu, že nelžou ústa, jimiž Bůh pravdivě promluvil.
3. Proste za mne, abych trpěl. Neradi byste viděli, kdybych byl zavržen.
IX.
1. Pamatujte ve své modlitbě na církev v Syrii. Jejím pastýřem místo mne je nyní Bůh. Místo jejího biskupa bude ji řídit Ježíš Kristus a vaše láska.
2.Ostýchám se mluvit jejich jménem. Nejsem toho hoden, jsem jen posledním z nich, nedonošený plod. Dostane se mi však milosti být něčím, jestliže dosáhnu Boha.
3. Zdraví vás můj duch a láska církví, které mne ne jako poutníka přijaly ve jménu Ježíše Krista. Zdravím i ty církve, se kterými jsem nepřišel osobně do styku, které mi však pomáhaly.
X.
1. Píši vám ze Smyrny prostřednictvím blažených Efezanů. Vedle jiných je tu se mnou i Krokos, kterého si velmi vážím.
2. Věřím, že znáte ty, kteří ze Syrie pro Boží slávu mne předešli do Říma. Dali tím najevo, že chtějí být blízko mne. Všichni jsou hodni Boha i vás. Dopřejte jim odpočinku. Napsal jsem vám to devátého dne před zářijovými kalendami (24. srpna). Ježíš Kristus vás posiluj.
