Materiální kultura starověkého Předního východu
NEOLIT 10 000 – 6500
Bejdha = Sejl Aklat (Jordánsko)
- anglický výzkum, šest vrstev neolitického osídlení (pod nimi tábořiště lovců), zprvu kulaté, pak pravoúhlé (zřejmě to odráží to, jak by mělo osídlení vypadat, někdy od haláfské kultury jsou rohy orientovány do světových stran, oválné – pochází z neolitického bodového vidění světa ? – dům stavěn okolo jednoho bodu, později si člověk začíná uvědomovat krajinu – střed, vnější okruh a pak nebezpečný svět – pouze hypotéza, chybí prameny), 2. vrstva – velký pravoúhlý dům (vznikl zvětšením prostor), nalézá se zde něco na způsob „katakomb“ – do země vykopána podlouhlá jáma a byla „stromečkovitě“ zasypána kamenem- vznik jednotlivých komůrek – práce s kamenem, kostí, masem ? (možná, že kamenná stavba sloužila jako izolační vrstva před horkem, pak je ale problém se světlem) – význam nejasný, pouze víme, že to sloužilo jako sdružené pracoviště (prostorové vydělování pracovišť – profesionální diferenciace, není možná i sociální diferenciace?)
Ajn Ghazal (Jordánsko)
- americký výzkum, tři vrstvy (spíše s konce období), nejstarší fáze- pravoúhlé domy, podlahy z maltoviny na kamenném štětu – znalost páleného vápna, zdi někdy omítané vápennou omítkou, malby (červená, černá), stropy se nezachovaly, rovy rozesety po sídlišti, některým mrtvým chybí hlavy (hlavy domodelovávány hlínou), va hromadné nálezy lidských plastik (hodili je do jámy a zakopali) – modelovány na otýpce rákosu, až
Jericho (Palestina)
- jedna z nejvýznamnějších lokalit, zde se poprvé archeologové setkali s opevněnými hradbami v neolitu, na sídlišti natúfské kultury, jsou dvě vrstvy (PPNA – stavba oválných domů, PPNB – stavba pravoúhlých domů), PPNA – 22 vrstev, polozemnice (armatura ze dřeva, na to hlína (ta nebyla čištěna, lze zde nalézt otisky semínek rostlin), opevnění – příkop (zasekaný do skály, až
Nahal Hemar (Palestina)
- jeskyně nad Mrtvým mořem (vápencové útesy), čtyři vrstvy osídlení (dvě patří do předkeramického neolitu – zachovala se zde hmotná kultura díky klimatu – koše, ošatky (servírovací nádoby), rohože a sítě, provazy, nitě, látky (pěstovali len a tkali látky, nutnost předpokládat znalost tkalcovského stavu), nářadí, závěsky (bývají malovaný), masky (zhotoveny z kamene (asi čediče), jedna je na koncích provrtána – asi kvůli nošení, druhá není příliš zachována, třetí je malovaná) – pravděpodobně sloužily k rituálním tancům, možná role sympatické magie)
- nález tří lidských lebek s vlasy domodelovány asfaltem
26. 3.
PŘEDKERAMICKÝ NEOLIT – Sýrie, J. Anatolie
1) Murejbit II.: gazely, ryby, varné jámy, tuří lebky v lavicích, III A: hliněné sošky žen, III B: změna hospodaření – obilí, lov onagera + pratura, chýše: lebka + hnáty pod ohništěm, zbytek venku, IV: převládá chov a lov – místnost s lebkami na červ kopečkách (má A i B fáze)
2) Abú Hurajra (Otec kočičky): pohřebiště Ne x Mez: těžká práce – páteř, pánev, prsty u nohou, zhroucení krčních obratlů, vyvinutý svalový reliéf, obrus zubů
3) Tell Asuad (Damašek) – nejstarší šlechtěná pšenice dvojzrnka, 9 tis.
4) Džert el-Achmar – okrouhlý zahloubený prostor, lavice, 6 poilířů, geometrické reliéfy, lidské hlavy
5) Gökeli Tepe – to samé, 16 pilířů, reliéfy: zvířata, ptáci
6) Nevali Cori: pú dům, lavice, 6 pilířů, reliéfy: lidská hlava, pták
Neolit na PV klíčová záležitost, spousta pramenů, variabilita a přínosná pro další rozvoj světa. Chybný termín neolitická revoluce – odlišný vývoj jednotlivých lokalit, postupný a pomalý vývoj. Často návrat k původní formě společnosti (lovecko-sběračská spol.), Syrská lokalita Murejbit a Abů Hurajra – na středním Eufratu, natúfská kultura v předchozím období. Pravděpodobně se zde rozšířily obilné traviny – úspěšné vysazení.
1) Murejbit: má sedm fází. Chaotické číslování kvůli francouzské expedici. Faze IA a IB patří k Natúfienu. Ve fázi II.: základem bylo lov a sběračství, lov gazel lov ryb.Objevují se varné jámy, propálené. Předpoklad, že se zde vařilo pomocí varných kamenů – odpozorována z jiných etnických příkladů. Dá se vařit v prohlubni v zemi, kam se nalije voda, vedle se na ohništi rozpálí kameny. Kámen se ponoří do vody, lze takto uvařit relativně rychle. Dá se takhle vařit v jakékoli dutině nebo prohloubni. Problém v čem vařili? :) Je možné že tak mohla vzniknout samotná keramika. Zazdívají se tuří lebky do lavic. Chýše jsou dosud oválného půdorysu. Chýše měly zahloubené podlahy, ale v některých případech po obvodu byla ponechána hlína jako lavice. Doloženy zazděné tuří lebky – pravděpodobně pouze magie (síla zvířete měl vstoupit do člověka), III. fáze: zásadní změna ve fázi A. Probíhala opačně než obvykle. Změnil se pravděpodobně duchovní svět – poprvé se objevují hliněné sošky žen a skotu – součást magie. Ve fázi B změna v hospodářství. Začíná se pěstovat obilí. Zemědělství je kombinováno s lovem – lov onagera a pratura. Onager je předchůdce osla, velmi plaché zvíře. Pratur: podobný dnešnímu zubrovi :). Nevíme, proč došlo k tomuto vývoji. Lov plachých zvířat vyžadoval větší lidský kolektiv (desítky lidí), což nesouhlasí se sídlištní situací. První náznak – Murejbit je centrální obec - shluk a rozptyl, pravidelné. Kombinace zemědělství a lovu je také netypické – dvě odlišné obživné strategie. Prvotní dělba práce – zemědělství možná jen otázkou žen a dětí, zatímco muži lovili. Našla se oválná chýše zahloubená do země, uprostřed bylo ohniště – pod ním byl částečný pohřeb (lebka a kosti dlouhých končetin), zbytek kostry byl pohřben venku. Z pohledu pozdějšího vývoje to bylo velmi významné – lebka má ve vidění etnolog. společností označují jednoho konkrétního člověka. Kosti dlouhých končetin ukazují na tělo od pasu dolů, což znamená sexualitu, rozmnožování a potomstvo. Není vyloučeno, že pohřbením pod ohništěm znamenalo prohlášení, že tento dům patří jednomu konkrétnímu člověku a jeho potomků. Pevné usazení lidí na jednom mstě vedlo k dalekosáhlým proměnám v neolitu (krok ke vzniku států). IV. stupeň: ubývá dokladů pylů a pěstovaných plodin a víc dokladů lovu – opuštění zemědělství. Doklady pú domů. V některých případech jsou doloženy pravoúhlé místnosti, kde na kopečkách z červené hlíny bylo umístěno šest lebek, které na sebe hleděly – dům svěřili do péče předků. Také je doložen hrob, kde má mrtvý „polštářek“ z červené hlíny. Ústup od primitivního hospodářství – kyvadlový pohyb. Pokud to komunitám nevyhovovalo, mohly se vrátit ke sběračsko-loveckém způsobu života.
2) Abú Hurajrá: má dvě fáze. První je natúfská, druhá pochází ze 7. tisíciletí. Ústup od lovu gazel k zemědělství a k chovu dobytka. Obrovské osídlení – osídlená plocha je cca
3) Tell Asuad (Damašek): jen tábořiště, doložena nejstarší šlechtěná pšenice, pochází z 9. tis., jedná se o dvojzrnkou pšenici.
Následující lokality dokazují sociální diferenciaci:
4) Džerf el-Achmar: francouzská expedice, severní Sýrie, pú domy (mladší předkeramický neolit), centrální objekt: okrouhlý zahloubený prostor: obrovský podzemní prostor, má několik fází, ale nevíme přesně účel stavby. V jedné z fází sloužil jako sklad zásob. Ale také zde byly nalezeny pozůstatky lidí. Objeveny dvě oddělené lebky a bezhlavé tělo, které leželo na zádech s rozhozenýma končetinami. Konečná fáze: podél stěn vysekána lavice. K lavici přiléhalo 6 pilířů. Na vrcholu byly překryty architrávy, které byly tesány, ozdobeny geometrickým vlysem geometrické podoby. ve výplni objektu byly objeveny i skulptury lidských hlav. Není to nikde jinde doloženy. Inovace: 1. lavice: zde se lidé shromažďovali, mohly zde probíhat nějaké rituály (v předchozích zejména do podobných místností lidé nechodili). 2. monumentální umění: tady je monumentální plastika (nefigurativní i figurativní výzdoba), zatímco v předchozích období ne.
5) Göbekli Tepe: jihovýchodní Anatolie, podobné předchozí lokalitě. Vesnice z pú domů, kde je uprostřed okrouhlý zahloubený prostor. Obsahuje 16 pilířů. Některé pilíře váží tuny. Pilíře jsou zdobeny reliéfy: zvířata a ptáci. Funkce tohoto objektu byla ukončena samotnými lidmi – zasypáno odpady i nástroji.
Neali Cori : JV Anatolie, kombinace předchozích dvou lokalit, pú dům (změna), má lavici, 6 pilířů. Pilíře jsou zdobeny reliéfy: lidská hlava, pták – jen ve výplni, takže nevíme, kde se přesně skulptury nalézaly.
Tyto tři lokality jsou relativně nové výzkumy (
2.4.
PŘEDKERAMICKÝ NEOLIT
1) Cayönü Tepesi: Východní Anatolie, 5 fází: I. fáze – oválné domy, II. pú, meandrové podezdívky, Flagstone Building
III. komůrkovité podezdívkym Skull Building , IV, V velké, pú, Terrazzo Building
2) Catal Hüyük: Archiektura, plastika, fresky, XII. vrstev
3) Hacilar – 7 předkeramických, 5 keramických vrstev,domy na kamených základech z cihel, červená a žlutá omítka, lebky
4) Džarmo: Varné jámy, vrtání rotačním vrtákem, 4000 sošek – 16 vrstev z toho 6 jeramických
5) Tell Magzalíja – hradba ze stojících kamenů
Cayönü Tepesi: východní Anatolie, na náhorní plošině, výzkum americko-turecký, nedávno ukončen v 90. letech, bohatá lokalita, 6 vrstev. Charakteristické tím, že ukazují střediskové obce, odkryl výjimečné stavby i doprovodnou zástavbu. První nejstarší fáze má oválné příbytky. Fáze II.: pú domy, velké stavby z kamene, základ stavby je vyplněn meandrovitou podezdívkou. Účel: skladovací stavby, nikoli obytné. Bylo nutné chránit sklizené obilí, aby se uchránilo před půdní vlhkostí a hlodavci a hmyzem. Podlaha byla vyvýšena, jednalo se o prkennou podlahu, která byla položena na meandrové podezdívce. Opírají se o analogické nálezy z jiných lokalit (Mezopotámie – hliněné stavby). Ve II. fázi se objevil Flagstone Building (velké dlažební kostky) – dvojice kamenných přípor, které vystupují ze zdi, nejspíše podepíraly strop. Prostor je rozdělen na tři oddělené pásma (možná muži, ženy, duchové). III. a IV. vrstva: komůrkovité podezdívky, mnohem jednodušší než předchozí typ. Síť pravoúhlých zídek. Objevena Skull Building – stavba s lebkami: náročná architektura. Vnitřní pravoúhlý prostor, který byl nejspíš otevřen (pravděpodobně dvůr), oba apsidální konce byly nejspíše zastřešeny a podsklepeny. V těchto prostorech se nalezly lidské lebky a lidské dlouhé kosti. Kosti zpracovány zvláštním způsobem. Kosti dlouhých končetin prošly ohněm a byly rozsekány na kousky o délce
Catal Hüyük: jižní část středního Turecka, na Konyjské pláni. 7 – 6. tisíciletí. Má 12 vrstev. Pú domy, které jsou těsně spojeni zeď na zeď - sevřený blok architektur. Výzkum neumožnil rekonstrukci technického vybavení sídliště. Příbytky byly drženy v čistotě. Odpady se házely ze střechy. Plošiny z dusané hlíny, které byly pokryty rohožemi a kožešinami jako místo spánku. Uvnitř byly i ohniště. V hrobech se nalezly látky z organické hmoty. Každá rodina si ukládala ostatky mrtvých pod lůžka. Obyvatelé měli lněné a vlněné oblečení. Výbava interiérů byla bohatá – doloženy dřevěné krabice. Nejstarší známé zrcadlo – kotouč obsidiánu, kde byla vrchní plocha vyleštěna do vysokého lesku. Umělecká výbava byla na vysoké úrovni. Objevují se plastiky a figurální reliéfy z hlíny – doložena postava ženy sedící na skrčených nohou, po jejích stranách jsou dva levharti. Odkryta místnost s nízkou zídkou, kde jsou zasazeny býčí rohy. Vlysy, ve kterém jsou zasazeny zobáky supů. Nalezly se i fresky, které byly velmi bohaté. Jednalo se o figurální i geometrické motivy. Primárně se objevovaly hnědá, červená a černá barva. Geometrické znaky mohou být emblémy rodových skupin – jejich výskyt může mít charakter prohlášení. Figurální: možná nejstarší obraz krajiny – pás černých obdélníků, které mají v sobě bílé body, kterou jsou uspořádány jako 5 na kostce. Nad pásem je vybudována hora, ze které jde sopečná erupce. Portrétní malba muže, velké obřadní scény: objevují se zde velcí ptáci. Podobizny lidských postav v ptačích úborech. Bývají doprovázeny bezhlavými těly, které evidentně asociují s pohřby, kde byly odnímány lebky – propojení tří druhů fresek, které naznačují buď pohřební rituál nebo kult předků. Ptáci jsou bytosti, které spojují svět živých a mrtvých.
Hacilar: západní Turecko poblíž města Burdur (JZ Anatolie), pú domy z cihel na kamenných základech, hliněné stěny jsou omítány červenou a žlutou omítkou. Nalezeny lebky na podlahách.
Džarmo: Irák, začal zde americký výzkum předkeramického neolitu, Robert Beiwood (?), vesnická lokalita, v dnešním Kurdistánu, má 16 vrstev, varné jámy. Doložené vrtání rotačním vrtákem ze štípané industrie (silex), doloženo i podsýpání pravděpodobně křemenným pískem vrtáku. Nalezeno asi 4000 hliněných sošek. Většinou jsou rozbité. Většinou se jedná o sošky žen. Sošky jsou dokladem nějakého pravidelně se opakujícího rituálů (sezónně). Sošky vystaveny na nějakém veřejném místě.
Tell Magzalíja: Irák, sovětský výzkum, tři fáze předkeramického neolitu, v poslední fázi byla uzavřena do ohrazení ze stojících kamenů. Ohrazený prostor měl
Náznak dlouhodobějšího usazování, i když i tato lokalita zanikla.
16.4.
PŘEDKERAMICKÝ NEOLIT 10 000 – 6 500
Umm Dabaghíja - zdroje: dřevo 100 km , brusný kámen 34 km , kam. štěrk 16 km , způsob obživy (nejstarší pozůstatek pěstování pšenice), ? obdělávatelné půdy → malá pravděpodobnost ryze zeměděl. Obživy, lov: 66% onagera, 16% gazely, suroviny, řemesla: dřevo – silné trámy (snad dovážení pomocí potahů), kámen na broušenou industrii, kámen na štípanou industrii, lovci a sběrači – akční rádius 10 – 15 km za obživou, zemědělci – 5 – 10 km – jak je tedy možné výše uvedené?, architektura sídliště, dominantní skladištní komplex (v podobě U, délky stran až 40m, soustava komůrek bez dveří, proč skladiště → absence ohniště !, větší množství „prakových střel“ – další „záhada“, hypotéza – sklad pro zpracovanou zvěř (sušené a uzené maso, vydělané kůže…), ale i tak kapacitou převyšuje potřeby obce (snad to sloužilo i pro široké okolí) → snad centrum určité redistribuce
Ali Koš - keramický neolit 6500 – 5500, JZ Írán
Mehrgarh - předkeramický neolit, dnešní Pákistán (velká podoba s neolitem na BV)
KERAMICKÝ NEOLIT 6500 – 5500
„jediná“ inovace – keramika, vznik keramiky – dodnes se přesně neví proč, hypotézy:
1) nejdříve si musíme položit otázku: Je rozdíl mezi předkeram. a keram. neolitem? Ano – keram. neolit se dostal (v rámci osídlení) i do oblastí, kde ker. nebyl
2) vznik prvních specifik kultur – regionál. útvary spjaté se společnou hmotnou kulturou (dnešní teze – kultura archeologická, musely být mezi jednotliv. lokalitami četné kontakty)
3) méně malovaných ibteriérů – pokud je neolit. keramika malovaná, jsou tyto barvy stejné jako někdejší barvy interiéru. význam těchto barev – snad až rituálně magický a ochranný (barvy chrání dům) → inovace – rozšíření keramiky s magickými barvami → ochrana se šíří pomocí dostupnosti X barvy na domech byly svým způsobem elitářské
Byblos Neolithique - dnešní Libanon, tmavá keramika, kámen, kosti, domy s podlahami z lité maltoviny
Ugarit – Rás Šamra, Sýrie, vrstva V. A – světlá keramika, přerůstání ker. neolitu o předkeram. neolitu
Amuk - pláň v JV Turecku – u bývalé Antiochie, poslopnost tamních kultur A – J vrstvy, A – tmavá, rytá, leštěná, hlazená, B – malovaná, červená na světlé
Mersin - Anatolie, 33 vrstev, od 26. vrstvy malovaná keramika → 33 předkeramická vrstva, opět přerůstání obou neolitů
Tarsus - a) tmavá keramika, b) malovaná keramika (červená na světlém podkladu)
Harcilar - má i fázi keramickou, začátek – tmavá keramika, pak světlá i malovaná
kultura hassunská
Tell Hassuna - 12 vrstev, 1–5 – hassunská, 6-12 – haláfská, 3-9 – jsou sámarské. Kultury musely koexistovat a ne na sebe navazovat, hassunská keramika – nejstarší je rytá, pak malovaná a pak malovaná i rytá
Hadží – Fíruz - SZ Írán, 1 200 m .n.m. – i přesto je to „standardní“ neolit. Kultura, pohřby – specifické, protože jsou obdobné jako v předkeram. neolitu – části mrtvých těl useknuty, vykostěny a uchovány v příbytcích a dále zvláštní schránky na kosti stejných předků v interiérech, hromadný hrob (28 osob, anatom. poloha, těla polita okrovým barvivem (zřejmě to byla barva magická)
Jarimtepe I - sovětská expedice, S Irák, šest tellů: hassenský, haláfský, obejdský, dvoukomorová hrnčířská pec – z vertikální nadřazené komory → doklad vysoké profesionality, plošina 3m – strany čtverce, výplň – šachovnice z černé a červené hlíny → kultovní objekt?, šachovnice – pomůcka, symbol plodnosti a úrodnosti? (protože nemá začátek a konec → pořád se reprodukuje), náhrdelník z 28 kusů tyrkysu (tyrkys – dovoz z Íránu) – právě to, že byl kámen z dovozu ho učinilo velmi vzácným. Počátky „světonázoru“ (já a můj kámen třeba dle data narození….)
Kultura sámarská - asi musela koexistovat s hassunskou, bílá keramika s červenou malbou, (typické: miska s červenými meandry + prvky mířícími do středu kruhu) → „otočné ornamenty“ – vychází vždy ze středu (bodu) mísy → střed je lidský, okolí je divoké (řád X chaos)
Čága Mami - pět vrstev – první závlahové kanály na BV, pod pásmem nízkých pahorků, z nich vytéká potok a jeho tok vytvořil na svazích kuželovitý útvar z naplavených materiálů (→ vedli vodu přes kanál → zavlažování údolí), přechod od zavlah. hospodářství zpět k lovu
Tell es-Saurár - 100 km od Sammáry (střední Irák), 5 vrstev (pod nimi „hřbitov“), jedno z nejstarších pohřebišť na BV, desítky pohřbených – hlava k jihu, tváří k západu, země mrtvých na západě, mladé osoby, ženy, výbava – ozdoby (korále – měděné a tyrkysové), nádobky (kamenné), sošky (broušený vápenec – esteticky tvarované, vybroušené tak, aby vznikl světelný efekt), bílé oči vsazené do tmavého asfaltu, vrstva III – příkop (zasekaný do skály, 5m široký, 2m hluboký) a hradby (hliněná malta), v rámci otevření 7-8 velkých domů, některé ulice byl dlážděné, vrstva IV - ?????
26. 4.
ENEOLIT 6000 - 3500
Zemědělství: vynález oradla, zahrady a sady (víno), dobytek: více skotu a prasat, Lov: prestižní?, Řemeslo: hlína (pomalý kruh, kámen . mohs 4-7, kost – slonovina, kov – nové kovy, nové techniky, organické hmoty – změny, umělé mmateriály – fajáns, Obchod a doprava: loď a vůz, Sídliště: stálá a přechodná, halová trojlodí, stavěné s užitím Pythágorovy věty., Pohřebiště: stálá, stovky hrobů, Společnost: soukromé vlastnictví ((pečetě), , náčelnická magie, Duchovnost: počátky barevné triády: bílá, černá, červená, Arpačija: malovali se jimi, nosili je, jedli z nich, pokračuje až do Sumeru, barvy boha Ana
Místo názvu eneolit se často používá termín chalkolit, jedná se o dobu měděnou, naznačuje se, že se nástroje z různých kovů postupně přibývají a začínají se uplatňovat vedle kamenných štípaných a broušených industrií. Child (?) – představa dvou revolucí: revoluce v oblasti výrobních prostředků a pak přišla urbanizace. Tato koncepce se ale opustila. Neolit sice přispěl k objevu většiny obživných technik, ale přesto se nejedná o náhlou revoluci (některé společnosti se vracejí do starší fáze vývoje). Neolit je dobou experimentů, ale ještě se neprosadil nový způsob života natrvalo. V eneolitu dochází k ustálení a k trvalému vývoji. Dochází k transformaci celé společnosti, která se už nevrací zpět – nevratné změny, které posléze vyústily na BV vytvoření velmi složitých a komplikovaných státních útvarů, ale také k vývoji prvních věd, umění a náboženství. Není to automatická změna, ke které by došlo všude po celém světě.
V celé sféře lidského života zaznamenáváme změny.
1) Zemědělství: vynález oradla (Rozdíl mezi rádlem a pluhem – Rádla mají rámovou konstrukci, na spodním konci je radlice, která hlínu rozrývá. Ve předu je oj. Na druhé straně je rukojeť. Rádlo má radlice symetrické, které dělají jen symetrickou rýhu, ale nezpracovává tu hlínu, musí to vzít dvakrát (podruhé kolmo na první rýhy). Pluh má radlice asymetrické, za radlicí je svisle upevněná odvalná deska: díky asymetrii radlice půdu rozrývá a odkrajuje. Půda narazí na desku a je obrácena. Půdu to provzdušuje a proniká sem lépe srážková vlhkost a zbavuje to půdu plevele), V podmínkách BV je lepší využívat rádlo (písčitá půda)Haláfská a obejdská kultura: Haláfská (6000-4000), obejdská (5000-3500) – nejstarší důkaz z jihozápadního Íránu (KS-54): našli zde stopy po brázdách oraných oradlem, poblíž Chúzistánu.Poprvé se objevuje intenzivní zemědělství: objevují se zde zahrady a sady. Sedentarizace: trvalé usazování v místě a v čase. Nevíme, co ji způsobilo. Sedentarizace způsobuje populační explozi (u kočovníku se rodilo druhé dítě až po 4 letech od prvního dítěte). Zahrady: datle, olivy,počátek výroby destilátu: destilace datlí – první destilační přístroj z Tepe Gauri (3500 př. n. l.). Začíná zde intenzivní vinařství: známe palmové i hroznové víno nejspíš pochází z íránských hor), hroznové víno jen pro vyšší společnost.
2) Chov dobytka: přibývá skotu a prasat. Mléčné hospodářství, tažná síla – skot. Prase: špatně snáší kočovný způsob života vyšší procentuální zastoupení je další doklad trvalého usazení lidských sídel.
3) Lov: změny, existují lokality, které mají neobvyklý objem lovné zvěře. Lov mohl být jen symbolickou aktivitou. V mladších dobách měl lov symbolický význam v tom smyslu, že lovec byl kulturní hrdina. Mohl to být trénink na válku. Objevují se první společenské elity, které nejenom ochraňují obec, ale budou je i chránit v době války. Lov se stává prestižn aktivitou.
4) Řemeslo: V práci s hlínou se objevuje pomalý hrnčířský kruh (v době haláfské). Běžný způsob výroby pravěké keramiky bylo hnětení hlíny a slepení nádoby. Druhá varianta bylo tvoření keramiky z pásu hlíny. Pomalý hrnčířský kruh: kruh se otáčí na čepu a umožňuje formovat tvar nádoby.
Kámen: začíná se pracovat s tvrdšími kameny (stupně tvrdosti 4-7). V neolitu se zpracovávaly kameny do tvrdosti 3. Kost: málo informací, poprvé se objevuje slonovina jako zdobný materiál. nevíme, jestli se to dováželo nebo zda sloni obývali i oblast Mezopotámie. Máme doklad z roku 1500 př. n. l. že faraon Tutmose lovil slony v Sýrii. Kov: nové kovy: měď, olovo, slitiny. Ložiska mědi obsahují sloučeniny obsahující olovo. Olovo má nízký bod tání – bylo lehce získatelné. Měď vysoký stupeň tání a vyskytuje se v rudách v malé koncentraci. Proces pražení na vlekých hliněných platech, abych se dala vůbec vytavit. Bod tání se snižuje s příměsemi. Bronzy: arzénové (přísada Arsén). Nevíme postup takové výroby. Technika lití na ztracený vosk. Objevují se další kovy: zlato – nejstarší zlato z PV je kus zlatého drátu z obejdského hrobu v Uru. Stříbro těsně před rokem 3000 př. n. l. – naráz se objevuje v několika lokalitách najednou (anatolský vývoz). Organické hmoty: objevují se obtisky těchto hmot na hlíně a asfaltu. Pletené výrobky: rohože, provaznictví (existence pečetě – otisky organických hmot Umělé materiály: první doložený materiál je fajáns – první krok k výrobě skla, hmota vyrobená z křemitého písku, barviv a plniva. Na povrchu se vytvoří skelný povlak. Nejstarší fajáns jsou zelené nebo modré (příměsi mědi), ale doložen i bílý fajáns. Nevíme přesný význam – možná napodobenina drahých kamenů.
5) Obchod a doprava: objevuje se první loď a vůz. Loď je doložena hliněným modelem z lokality Eridu. Model má lůžko pro stožár, po okrajích lodi se dochovaly drobné otvory pro lana. Britské expedici v Ománu se podařilo najít i přímo pozůstatky lodí ze svazků rákosů, z venčí bylo polito asfaltem. Vůz: známe vozy z prvních znaků sumerského klínového písma z roku 3500 př. n. l., už tedy musely být zavedeny. Důkaz čilého dopravního ruchu jsou obě kultury – haláfská a obejdská se objevují v celé oblasti úrodného půlměsíce.
6) Sídliště: typická sídliště s hlubokým dosahem (mnoho vrstev nad sebou), která byla trvalá, ale vedle toho existovala i přechodná vrstva, která mají dvě vrstvy (příklad: Eridu). Příznačným architektonickým projevem jsou halová trojlodí: hlavní hala: často vymalovaná, zřejmě místo rituálů, podélné dvě lodi sloužily k pobytu. Objevují se v řadě lokalit. Jejich orientace: rohy ke světovým stranám. Zjistilo se, že poměry jednotlivých délek odpovídají Pythágorově větě.
7) Pohřebiště: první stálá pohřebiště – stovky hrobů. Doklad trvalého usazování lidí.
8) Společnost: doloženo soukromé vlastnictví existencí pečetí. Vedle toho je doložena i náčelnická magie: doloženy krásně malované keramiky, které bylo pravděpodobně stolní (obsahovala určitou magii). Naznečena lehká diferenciace společnosti
9) Duchovní magie: barevná triáda: bílá, černá, červená. Zejména v lokalitě Arpačíja. V jedné z fází se objevuje dům s půdorysem U, který je plný hmotný kultury s barevnou triádu. Triáda se objevovala na špercích, nádobách a malovali se jimi. Barvy tvořily uzavřený svět. Objeveny dvě dlážděné cesty- jednalo se o velmi navštěvovanou lokalitu. Triáda pokračuje až do Sumeru. Z mladších textů víme, že se jedná o barvy boha Ana.
7.5. 07
ENEOLIT 6000 – 3500 - Z polovina Úrodného půlměsíce
Beeršeba (beerševská skupina: Bir es-Safadi – slonovina pomalý kruh
Tell Abu Matar – měď, nádoby z kamene
Chirbet el-Bitar
Telejlít Ghassúl – zemědělské sídliště, zahrady, datle a olivy, v domech fresky – geometrické a figurální
Byblos – Eneolithique – plánovitě založená osada, pohřebiště, nádoby s otisky pečetí.
Ugarit IV – opevněné sídliště – ustává rybolov, vytěování lesů
Amuk C,D,E – kultury haláfská a obejdská z V
Mersin XIX – XVIII. první vlivy haláfské, opevněná sídliště XVI spáleno, přichází obejdská
Tearsus – haláfská a obejdská
Beycesultan, Z Anatolie – domy typu megaron, obr. keramika se vztahem k balkánu
1) Palestina – znatelný rozvoj po době úpadku v keramickém neolitu. Beersheba a beershevská skupina: francouzská biblická škola zde vykopala řadu eneolitických lokalit zhruba ze 4. tis. Hlavní lokality jsou Bir es-Safádí, Tell Abu Matar, Chirbet el-Bitar – poprvé řemeslnická specializace celých lokalit. Bir es-Safadi vyráběli sošky ze slonoviny (mužské i ženské, muži mají válcovité tělo a na tvářích mají navrtané otvory, což naznačuje že měli vousy, ženy jsou nahé a některé z nich těhotné – pravděpodobně kultovní pomůcky).
Tell Abu Matar – zpracování mědi: struzsky, hotové výrobky, pece atd. Zřejmě se zde zpracovávala sinajská měď. Chirbet el-Bitar – chybí zde řemeslo, lokalita zaměřená na zemědělskou produkci. prostorové oddělení řemesla je typické i pro ranné státy. Objevují se zde nádoby vyrobené na pomalém hrnčířském kruhu + nádoby z kamene. Lidé bydleli v podzemních příbytcích (možná kvůli klimatickým podmínkám). Razili vertikální šachty do skály, na dně vysekávali obytné kobky, které byly propojeny v některých případech chodbami. V pozdější fázi stavěli obvyklou sídelní architekturu na povrchu (z cihel).
2) Telejlát Ghassúl - zemědělské sídliště, francouzská biblická škola, doloženo zahradnictví (pěstování datlí a oliv). Dvojřadová vesnice podél cesty (po obou stranách cesty), stavení na kamenných základech a na nich cihlová stavba. Interiéry byly zařízeny (sedací a úložné plošiny, ohniště, prostor pro uskladnění potravin. Interiérová výbava byla poměrně náročná: na bílé omítce se nalézaly fresky s geometrickými a figurálními motivy /(např. velká osmicípá hvězda).
3) Byblos: začíná v keramickém neolitu, nejstarší doklady už z 6. tisíciletí, druhá fáze osídlení Byblu se nazývá Byblos Eneolithique: plánovitě založená osada na břehu moře. Okrouhlý půdorys, uprostřed je prostor,kde se stýkají cesty. Zde je vodní nádrž (zavlažovací zařízení nebo napajedlo). V jedné z fází bylo doloženo pohřebiště – jedná se o pohřebiště nespálených těl uložených do velkých zásobnic. Zásobnice jsou opatřeny otisky pečetí. Posléze dochází ke změně a pečeti mizí mezi léty 3500 – 2600. V tomto období ztratila pečeť charakter emblému vázaný na jedince, mohlo se jednat o skupinový charakter (např. symbol chrámu). Pak s ezase pečetě vrací. Kořen slova Bible je termín biblia (zvláštní druh pergamenu a psacího materiálu, které se z Byblosu vyváželo), název pergamenu se přenesl na knihy – od 4 století se knihy nazývali Biblia (pro svaté knihy) – takhle se to používá v řečtině, poté převzato latinou a pak ostatními jazyky.
4) Ugarit IV.: syrské pobřeží Středozemního moře, sídliště opevněno kamennou hradbou, změna v obživné činnosti: ustává rybolov (lovili i větší druhy pomocí harpun), místo rybolovu se objevuje lesní zvěř (kanci, medvědi, jelen) + vytěžování lesů. Důvod změny neznáme: ale objevuje se haláfská kultura z V – mohlo se jednat o usazení nových lidí z východu, kteří neuměli využívat moře.
5) Amuk C,D, E: východně od Antiochije v JV Turecku, desítky tellů. Vykazují vlivy z východu – haláfská a obejdská kultura. Haláfská k.: geometrické vzory (šachovnice, rozety) na vysoké úrovni. Typická osovost této kultury. Obejdská keramika je jednodušší, ne tolik dekorativní, např. geometrické pásy v horní části nádoby. Jakoby zrcadlení. ¨
6) Mersin XIX-XVIII: první vlivy haláfské kultury. Ve vrstvě XVI je sídliště opevněné hradbou, které zaniká ohněm. Ve vrstvě XV. se pak nalézají důkazy obejdské kultury – je možné že šlo o útok a násilné šíření obejdské k. Nevíme o tom, jak žily obě kultury vedle sebe. je možné že jedna kultura byla elitářská, která používala tu zdobnou keramiku. Obejdská k. mohla být kulturou výrobců, obyčejných lidí, kteří byli klienty halafských elit.
7) Tarsus: haláfská a obejdská kultura, americký výzkum v 50. letech (nekvalitní). Nejsevernější místo výskytu obou kultur.
8) Hacilar: keraika je malována červeně na světlém pozadí (geometrické motivy).
9) Beycesultan: Z Anatolie, u města Burduru, řada staveb, které jsou označeny jako chrámy, ale nemusí být, mají normovaný půdorys a zvláštní rysy, které naznačují, že by mohlo jít o chrámy: existence „oltářů s hliněnými rohy“. Nejstarší budovy jsou stavebním typem, který známe z egejské oblasti – typ domu megaron: předsín – sloužila k obřadním funkcím, byl to otevřený prostor – zejména ve druhém a třetím tis. př. n. l. (Trója). Doložena keramika se vztahy k Balkánu: Západní Anatolie má kontakty nejenom s východem ale i se západem. Postupé přejímání předovýchodní keramiky západem (i námi). Nevíme kdy a jak) Colin Renfrew: neolitické obyvatelstvo Evropy by už mohlo být indoevropského původu. Ale jeho hypotéza je odmítnuta – jazyková situace se pořád mění a není průkazná.
