Dozadu
5
Jak Ježíš přišel v těle na zem
Věčnost, ze které Bůh vyšel, nemá konce ani počátku, vždy byla a vždy bude. „Protože však on sám (Ježíš) zůstává na VĚČNOST.“ Židům 7:24 KMS Bůh Otec vyšel z věčnosti spolu se svým Synem, aby pak stvořil nebe. Když Ježíš vyšel z věčnosti, tak byl duchovní bytost. Potom mu dal Bůh tělo, aby nás Ježíš mohl vykoupit skrze kříž. Protože nemůžete ukřižovat ducha ani anděla. Muselo se tak stát, protože „bez prolití krve není odpuštění“ (Židům 9:22). Takže se Ježíš musel narodit z čisté panny. Tohle símě počalo z Ducha svatého, bylo stvořeno v nebi. Ježíš neměl proto nic společného s hříchem. Ježíš, ten druhý Adam, byl naprosto čistý a dokonalý. Tohle símě bylo Duchem svatým vloženo do Marie. Mluvil jsem s Marií a zeptal jsem se jí, jak se to stalo. Řekla mi, že Bůh na ni seslal hluboký spánek a Duch svatý vložil tohle símě, které bylo stvořeno v nebi, do její dělohy. Stalo se to pod mocí Boží, pod mocí z nebe. Potom Ježíš sloužil nadpřirozeně po tři a půl roku, šel na kříž, kde za nás prolil svoji krev, kázal duchům v žaláři, vystoupil do nebe i se svým vzkříšeným tělem, sedí po pravici Boží a vrátí se zpět stejným způsobem, jakým odešel. To znamená i se svým tělem. Bůh vyšel z věčnosti a stvořil nebe, aby se radoval s anděly i se svými dětmi.
Nebeský příbytek
Když jsme byli v tom Novém Jeruzalému, anděl mi řekl, že tohle je místo, kde bydlí církev a dodal: „Tvůj příbytek je 700 mil směrem nahoru (1 126,54 km). Chceš se tam podívat?“ Představte si, že tam máte oči, které vidí 700 mil do dálky. Příbytky jsou před trůnem Božím ve městě, ale nejsou ve stejné výšce jako trůn, ten je mnohem výš. Pak jsme nastoupili do výtahu Ducha svatého. Tento výtah se nikdy nepoláme, je dokonalý a není to takový výtah jako výtahy tady na zemi. Sedli jsme dovnitř a stoupali jsme vzhůru k mému příbytku, až jsme se zastavili přímo před ním. Dveře mého příbytku byly z čistého zlata a byly posázeny velikými diamanty. Tohle zlato ale není jako to pozemské, je průzračné a pulsuje Boží slávou. (pozn. překladatele: Kvůli vysokým teplotním změnám jsou všechna okna raketoplánu potažena velmi tenkou vrstvou zlata. Také sklo na přilbách kosmonautů je tímto zlatým filmem potaženo).
Ježíš mi řekl, že tohle je můj příbytek a moje pracovna. V nebi není žádná lenost, budete tam mít práci. „Zde budeš bydlet a odtud budeš i pracovat.“ Každý tam něco dělá. Vchod do příbytku je z několikatunového diamantu a dveře z čistého zlata ozdobené všelijakým drahým kamením. Vešli jsme dovnitř, sedli si a mluvili jsme s anděly asi tak jednu pozemskou hodinu. Můj palác měl sedm pater. Průčelí bylo podobné klenbě, kterou mají některé pozemské domy. Svojí architekturou tyto nebeské příbytky trochu připomínají ty pozemské. Žádný architekt by ale nikdy nebyl schopen něčeho takového. Pozemské paláce vypadají ve skutečnosti otřesně v porovnání s těmi nebeskými. V prvním patře mého příbytku bylo něco, co se podobalo přijímací síni. V druhém patře byl nádherný obývací pokoj, který byl krásně ozdoben, a z okna bylo vidět v dálce nádherně třpytící se hory. Je možné si lehnout, sednout a odpočívat, ale neodpočíváte proto, že jste unaveni, v nebi žádná únava neexistuje, je to Boží odpočinek. Dozvěděl jsem se, že i Bůh v nebi sedmého dne odpočívá, není to ale proto, že by byl unaven. Proto jsem tam neviděl ložnici na spaní. Neviděl jsem tam ani kuchyň, protože v nebi se nevaří, i když všechno v nebi jsem ani zdaleka neviděl. Za to jsem tam viděl nádhernou jídelnu. V jídelně vašeho domu budete jíst ovoce a pít různé šťávy a džusy. V druhém patře byl oslňující obývák, všiml jsem si, že mě za oknem pozorovali ptáci. Také se tam neplatí žádný nájem, takže se nemusíte bát, že nebudete moct zaplatit složenky.
Představte si pokoj celý vysázený třpytícími se diamanty. Všude bylo krásné čalounění a mramorové schody pokryté kobercem, který se leskl jakoby z čistého zlata. Také tapety byly vyrobeny z perel, diamantů, safírů a různých drahých kamenů. A když jsem vyšel na střechu domu, mohl jsem odtud sledovat celé nebe. Z této střechy jsem mohl vidět až k branám nebe. Jak už jsem řekl, je to proto, že v nebi můžete vidět do obrovských dálek. Také je z každého paláce vidět Boží trůn.
Žádná stavba na zemi se tomuhle paláci nevyrovná. A to jsem viděl spoustu pozemských paláců. Krásně barevní ptáci se klidně posadí na střechu vašeho příbytku a pozorují vás. Nebo si vám sednou na rameno a povídají si s vámi nebeskou řečí.
V nebi bude dokonalá láska, nikdo nebude říkat: „Já mám lepší místo než má on.“ Nikdo vám tam nic nebude vyčítat a neřekne vám: „Na zemi jsem vykonal více práce než ty.“ Protože tam je dokonalá Láska. Budete šťastni, když tam potkáte svého souseda.
Budeš šťastný, že tvůj soused přišel do nebe, že tam jsou tvoji přátelé, že je tam tvůj bratr. Budeš šťastný z toho, že mají věčný život. Protože, jak mi bylo vysvětleno, tohle bude DOKONALÁ LÁSKA. Nikdo vám nebude váš příbytek závidět, ale všichni se z něho budou radovat, protože dokonalá láska nezávidí. „Láska je trpělivá, je dobrotivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nenadýmá;“ 1 Korintským 13:4 Nikdo za vámi nepřijde a nebude se vychloubat tím, že jeho příbytek je větší. Láska se totiž nevychloubá. Budete šťastni z toho, že váš soused je v nebi a má krásný příbytek.
Tyto paláce jsou jakoby zastřešeny pláštěm Božího Ducha. Ale to nejlepší na nich je, že mají nad sebou hvězdy. Překrásné hvězdy, a tyto hvězdy nejsou všechny bílé, ale každá má jinou barvu a dohromady tvoří barvu duhy. Za každou duši, kterou pro Pána na zemi získáte, máte hvězdu, která tuto duši reprezentuje a je vysázena do tohoto pláště Ducha. Když se na tu hvězdu podíváte, uvidíte, že nese obraz té určité osoby, kterou reprezentuje. Paláce v té první řadě mají tyto hvězdy. V těchto příbytcích bydlí ti, kteří na zemi získávali duše. V další řadě jsou příbytky těch, kteří na zemi nezískávali duše a tyto příbytky jsou menší. Je tomu tak proto, že čím více duší jste získali, tím větší příbytek budete potřebovat, protože tyto duše budete i v nebi nadále vést v pravdě a budou k vám chodit.
Potkává S.Wiggleswortha,
K. Kuhlmanovou, A.S.McPhersonovou a další
Potkal jsem tam S.Wiggleswortha. Ve svém domě v Anglii se za mne tehdy modlil a modlil po celou noc. Modlil se: „Pane, udělej z něho mocného misionáře.“ Řekl mi tehdy: „Musíme se promodlit skrz,“ a modlil se a vzkládal na mě ruce tak dlouho, až na mě tehdy sestoupila Boží sláva. Jednou jsem mu na shromáždění nosil láhev s olejem na pomazání nemocných. Jeho evangelizační stan nebyl moc veliký, byl to ale muž veliké víry. Když jsem ho navštívil v jeho nebeském příbytku, měl na sobě překrásné roucho. Kdybyste jen viděli to jeho roucho, bylo skutečně překrásné. Zeptal jsem se ho: „Na co očekáváš nejvíc ze všeho?“, odpověděl mi podobně jako většina: „Očekávám na svoje tělo, protože bude vzkříšení a tehdy to oslavené tělo vyjde z hrobu a moje duše mu vyjde vstříc. Na tomto vzácném místě pak budeme žít na věky věků i s oslaveným tělem.“ Žádná smrt, přátelé, ale život věčný na věky věků. A v nebi vypadají lidé nejvíc na věk třicátníků, je to věk, ve kterém Pán odešel do nebe ve svém oslaveném těle.
Potkal jsem tam Kathryn Kuhlmanovou, i ona má svůj příbytek v té první řadě. Také A.S. McPhersonovou, neboť ona získala tisíce duší pro Pána. Bylo o ní řečeno spousta špatných věcí. A ďábel o vás také řekne spoustu věcí. Jeden bratr mi řekl, že po ranní bohoslužbě za ním přišla nějaká žena a řekla mu: „Tvoje poselství se mi nelíbilo.“ Podíval se jí do očí a opověděl „Ďáblovi se to taky nelíbilo.“
Její roucho bylo překrásné, vysázené čistým zlatem. Řekla mi: „Na zemi jsem měla ráda zlato a teď je moje roucho okrášleno čistým zlatem.“ Pamatuji si, když jsem byl tehdy ráno v jednom zboru a A.S. McPhersonová se právě vrátila odněkud z Číny, kde sloužila. Měla sjeté pneumatiky na svém Fordu. Tak jsem jí za mých posledních dvacet dolarů koupil pneumatiky a celý týden jsem se pak postil. Dvacet dolarů na tu dobu bylo hodně peněz. Učil jsem se tehdy snášet utrpení jako dobrý voják Ježíše Krista. Až naše těla půjdou do nebe, pak dostaneme také ta svatební roucha, a nikde není psáno, že tato bílá roucha nebudou ničím ozdobena. Budou to překrásná roucha, zdobená čistým zlatem a různě barevnými drahými kameny.
Na zemi nemám touhu po domech, protože v nebi jsem viděl ten svůj, je veliký a nádherný. Kdybych se do nebe nikdy neměl dostat, proč by tedy Bůh ten příbytek, který je určen pro mě, postavil? Jistě ho nenechá prázdný, ale půjdu znovu do nebe a v něm budu žít. Bude tam spousta duší, které jsem získal. Aby mě mohli všichni navštěvovat, je třeba, abych měl v nebi veliký palác. Na této zemi mi stačí místo, kde pouze složím svoji hlavu, trochu se najím a to je vše. Proč? Protože jsem v nebi viděl ten svůj příbytek. I vy, kdybyste jen na chvíli viděli ten svůj, pak byste ztratili touhu zde po těch pozemských domech. V tom příbytku budete sedět jako králové a princezny a budete si užívat svoji odměnu. Tyhle paláce jsou ve třech řadách ve tvaru elipsy jako amfiteátr nebo stadion natočený směrem k trůnu. Každá řada je o něco výš než ta první, aby všichni viděli k Božímu trůnu. Všude kolem je spousta květin, různých bytostí a zvířat.
Když Pán řekl, že v domě mého Otce je „mnoho příbytků“, tak je to naprosto přesné, protože jich je opravdu mnoho. A nejsou to nějaké malé krabice. Bílý dům je proti tomu nic.
My věřící v Pána Ježíše jsme už teď měšťany nebe: Filipským 3:20: „ Ale naše měšťanství jestiť v nebesích.“ Chci vám říct, že i Ježíš má svůj příbytek v nebi. Jeho příbytek je uprostřed jeho lidu, je největší, a může ho navštívit každý, kdo chce.
Vezmi si papír, tužku a kalkulačku a spočítej si v akrech velikost ulic tohoto města, jeden milion mil čtverečních ve třech řadách. Spočítej si, kolik akrů je v jedné míli, pak v jednom tisíci mil a takto pokračuj až do jednoho milionu mil. Až přijdeš na to číslo, tak dej ten papír na stůl v kuchyni a tancuj kolem něho. Je to obrovské číslo. Uvidíš, že těch příbytků tam musí být opravdu mnoho. Když Ježíš řekl „mnoho“, tak to taky tak myslel. A dva miliony mil okolo nebe, to je mnoho dalších milionů a milionů mil čtverečních uvnitř k probádání.
Slyšel jsem v církvi zpívat píseň „Postavte mi chatu v zemi slávy.“ Ten, kdo tu píseň napsal, byl jistě upřímný člověk, ale v nebi jsem žádnou chatu nenašel. Tuhle píseň mi už tedy, prosím, nezpívejte, protože jsem cestoval nebem a nikde jsem žádnou chatu neviděl. Vše co jsem viděl, byly překrásné reálné paláce. Dokonalost Boží je tam vidět ve všem a ty se staneš součástí nebe. Jeden člověk mi řekl: „Byl bych spokojen jen s tím, kdybych v nebi vytíral podlahu.“ Ale v nebi nejsou žádné smetáky, žádný jsem tam neviděl. Nenajdete nikde ani sebemenší smítko nečistoty.
Stavba příbytků
Když jsem se ptal Ježíše, kterou práci současně vykonává, řekl mi, že staví nebeské příbytky. On je jejich hlavním stavitelem. „Ať se vaše srdce nermoutí. Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby to tak nebylo, pověděl bych vám. Jdu, abych vám PŘIPRAVIL místo. A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.“ Jan 14:1-3
Tyto příbytky jsou ale již téměř dostaveny, probíhají jen dokončovací práce. Když je potřeba materiál, Bůh ho stvoří slovem. Také mi bylo řečeno, že nebe samotné bylo učiněno během šesti nebeských dnů, stavba příbytků ale trvá delší dobu. (pozn. překladatele: Na počátku v ráji nevidíme, že by tam bylo hned po stvoření město, ale Bůh ho zamýšlel postavit později. Všechny ty drahé kameny a zlato, ze kterých je Nový Jeruzalém postaven, leželo v ráji všude kolem. Není to tedy tak, že by Bůh řekl „buď město“ a bylo město. Nic takového v Bibli nečteme.) Za Božím trůnem mi byla ukázána budova, kde jsem viděl ohromné skladiště diamantů, perel, všech možných drahých kamenů a čistého zlata. Některé diamanty byly vskutku gigantické, sedmikarátové, osmikarátové, desetikarátové, všechny možné velikosti. Tento materiál se používá hlavně ke stavbě, ale i k výrobě oblečení a různých předmětů, jako třeba pro tapety nebeských příbytků. Tento materiál je ale nejdřív pokládán na ohnivý oltář a teprve odtud je převezen do skladiště, kde se připravuje ke stavbě. Viděl jsem tam jakési zařízení, z jehož gigantické roury vypadával tento materiál již opracovaný. Různě veliké opracované diamanty a drahé kameny z této roury vypadávaly jeden za druhým. Potom mi bylo ukázáno, jak probíhá stavba jednoho takového příbytku. Viděl jsem Ježíše jako toho hlavního stavitele, jak se nejdřív na chvíli zahleděl, pak vzal do svých rukou nosník z čistého zlata dlouhý dvanáct metrů a položil ho na své místo. Ke stavbě nepotřebují jeřáby jako tady na zemi. Jenom drahých kamenů použil 10–20 tun. Je to tam pro vás, přátelé, každá duše tam má svůj příbytek.
