Dozadu
10
Řeka života
Ježíš ukazuje Percymu skrze vidění vytržení
Zjevení Janovo 22:1-5: „Potom mi ukázal čistou řeku vody života, jasnou jako křišťál, vytékající z Božího a Beránkova trůnu. Uprostřed ulice toho města po obou stranách řeky je strom života, nesoucí dvanáctero ovoce. Vydává své ovoce každý měsíc a listí toho stromu je k uzdravení národů. A nebude už nic prokletého. V tom městě bude Boží a Beránkův trůn a jeho služebníci mu budou sloužit. Budou vidět jeho tvář a jeho jméno bude na jejich čelech. A nebude tam noc, takže nebudou potřebovat lampu ani světlo slunce, neboť je osvětluje Pán Bůh; a budou kralovat na věky věků.“
Všimněte si, že je řečeno ve verši 4 „Budou vidět jeho tvář“, je to proto, že do tváře mu zatím nikdo nevidí. Také se zde mluví o stromu života po každé straně řeky. Po každé straně řeky jsem viděl mnoho stromů života. Myslím že, byste si pro ověření měli zkontrolovat překlad.
Po obou březích této řeky jsou různé ovocné stromy, které nesou každý měsíc jiné ovoce. A není to jenom jedna řada stromů podél té řeky, ale tahle řada je asi míli široká (1600 metrů). Je tam i strom života s listy pro uzdravení národů. Visí na nich miliony tun různého ovoce. Veliké trsy a trsy hroznů, a k tomu bez pecek a slupky. Nepliváte pecky ani nežvýkáte slupku. Žádné loupání ani umývání není potřeba.
Andělé z tohoto ovoce dělají džus a z celého nebe ho v nebeských vozech svážejí do domu hodování. Z těch plodů ale nevzniká absolutně žádný odpad. Jako doktor vám mohu říct, že pití ovocných šťáv je velmi zdravé. Mám rád pomerančový džus. Takový čerstvý pomerančový džus je opravdu velmi zdravý pro lidský organizmus. Řeka života není studená, ale protože vytéká z trůnu Božího, tak je horká, protože Bůh je oheň. Když jsme s Ježíšem šli podél té řeky, řekl mi: „Stůj Percy,“ vzal jedno ovoce ze stromu, který rostl podél té řeky a řekl mi, abych je snědl. Potom jsme šli dál a Ježíš vzal ze stromu jeden veliký list, přiložil mi ho k hrudi a řekl mi: „Percy, tohle je pro uzdravení národů. Běž a uzdravuj národy a říkej jim o mně.“ Když jsem se pak vrátil na zemi, tak jsem šel doslova po celém světě a kázal jsem evangelium. Od trůnu Božího teče řeka života k nebeským stavidlům. Je to vzdušnou čarou 187 000 mil (300 000 kilometrů). Tato řeka pramení z trůnu Božího a teče dolů k oltáři, na kterém je ten věčný oheň. Část řeky protéká měděným oltářem a část zlatým a to způsobuje příjemnou vůni, která stoupá k Božímu trůnu jako kadidlo. Potom se řeka dále rozvětvuje doleva a doprava a pak teprve ústí k tomuto stavidlu. Tato řeka tedy není rovná, ale různě se klikatí. Řeka života je sama o sobě dlouhá v průměru 2 000 000 mil. (přibližně 3 218 000 kilometrů). Mississippi, což je nejdelší řeka na zemi, má okolo 3000 mil (4828 kilometrů). Dovedete si představit, jak obrovské je nebe? Lidská mysl tady na zemi nedovede vystihnout tuto velikost Boží. Obvod nebe je 2 000 000 mil (okolo 3 218 000 kilometrů), a průměr má 1 000 000 mil (1 609 000 mil), takže je 80x větší než naše planeta. Ježíš sám mi tohle řekl: „Nebe je 80x větší než země.“
Zeptal jsem se Ježíše: „Prosím, Ježíši, vysvětli mi, co jsi myslel tou živou vodou, když jsi mluvil s tou ženou u studny.“ Řekl mi: „Myslel jsem tím tuhle řeku života. Já jsem propojen s touto řekou života.“ V Bibli čteme, že proudy živé vody poplynou z nitra věřících. Když se modlíš v jazycích, tak se modlíš tou nebeskou Boží řečí, a to vychází z tvého nitra. Někdy se mi stává, že při modlitbě v jiných jazycích opakuji ta stejná slova. Když jsem se na to Pána zeptal, tak mi bylo řečeno, že se učím nebeskému jazyku a že až přijdu zpět do nebe, tak budu plně vyškolený student. Proto se teď modlím velmi mnoho v cizím jazyku. Když se modlím, tak začnu trochu povrchně, ale potom jdu hlouběji a hlouběji. Ježíš mi dále řekl, že tahle řeka je pro spasení a proudí k věčnému životu, a Bůh je věčný život. Tahle řeka proudí z tvého nitra, když se modlíš a očišťuje tě. Tahle řeka je to pomazání. Krev Ježíše ti smyje tvoje hříchy, ale nesvleče z tebe toho starého člověka. Tohle „pročišťování musí přijít skrze proudění Ducha Božího, když se modlíš ze svého nitra,“ řekl Pán, „tehdy tě tato řeka očišťuje z toho starého života.“
Bůh jednoho dne dá příkaz, aby ta voda života zaplavila tuto zemi. Tehdy nastane opravdová exploze. Tehdy přijde takové probuzení, jaké svět ještě neviděl. Bude to ta největší exploze, mocnější než atomová bomba. Všechny denominace tehdy padnou a bude jeden Pán, jedna víra, jeden křest, jeden ovčinec, jeden pastýř. A tento Duch Boží, proudící jako voda života, není Duch svatý. Je psáno, že jako věřící jsme všichni pokřtěni v jednoho Ducha, ale tohle není křest Duchem svatým. Čím více jsi ale naplněný Duchem svatým, tím více tahle řeka života z tebe proudí.
Až se připraví nevěsta, bude veliké zemětřesení Ducha. To otřese každým národem ještě před tím vytržením. A to zemětřesení může trvat i několik týdnů. Ježíš mi v nebi ukázal, co to zemětřesení způsobuje. Způsobuje to pravá ruka Boží moci. Otec se dotkne pravicí své autority těchto stavidel a otevře je. Ježíš mi řekl: „Pravice mého Otce je tím místem, kde je všechna ta moc.“ V Bibli se mluví o tomto vztáhnutí Boží ruky: „Nyní, Pane, pohleď na jejich výhrůžky a dej svým služebníkům mluvit tvé slovo se vší smělostí, když budeš vztahovat svou ruku k uzdravování a k činění znamení a zázraků skrze jméno svého svatého služebníka Ježíše.“ Skutky apoštolské 4:29,30
Spolu s Ježíšem jsme si prohlíželi tuto řeku a přitom jsme spolu mluvili. Pak mě nechal vidět tu Boží pravici vztaženou. Otec vztáhl svoji pravici a ta řeka se začala třást pod mocí Boží. Vím tedy, co se stane, Bůh tehdy vztáhne nikoliv svoji levici lásky, ale pravici moci. Ale když nadejde ten den velikého vzkříšení, tak stále na zemi budou lidé, kteří potřesou hlavou a řeknou „Ne.“ Nebudou tomu věřit. Potom mi Ježíš řekl: „Teď se dívej!“ a když vztáhl svoji pravici, začaly se třást ty zvony nad trůnem a potom i celé náměstí se třáslo pod mocí Boží. Všechno se začalo třást. I Jeho trůn se třásl. Když se nebe může třást pod Jeho mocí, co se pak stane s touto malou zemí? Bůh je Všemohoucí. Ježíš mi řekl: „Tohle je autorita mého Otce.“ Otec poté řekne Synu: „Běž si, Ježíši, pro svoji nevěstu.“ Až tohle zemětřesení přijde, tehdy si ti politikové, kteří myslí, že jsou něco, uvědomí, že nejsou nic. To je to, co mi Ježíš řekl. Sestoupí mocný oheň z nebe. Aby církev při vytržení měla volnou cestu k Pánu, bude muset být nejprve ta cesta vyčištěna od všech zlých duchů. Proto nejdřív sestoupí ta mocná nebeská armáda. Tak mi to bylo řečeno. Každé koleno se skloní a vyzná, že Ježíš je Pán, ale tehdy pro některé již bude pozdě. Vzpomínám na jednoho černošského chlapce s kytarou, který jednou asi dvě hodiny zpíval o nebi pod mocným pomazáním z nebe. Mezitím se sběhli lidé, a když to viděli a slyšeli, tak volali k Bohu: „Co mám dělat, abych byl spasen?“.
Druhý den dali do novin oznámení, že ten chlapec bude na tom stejném místě zpívat následujícího večera. A shromáždil se veliký dav lidí. Chlapec povstal a řekl: „Dámy a pánové, nechápete to. Dnes večer nemůžu být tím, čím jsem byl včerejší noc. Protože teď nemám to pomazání, a to pomazání přichází z nebe. Budu muset jít a modlit se alespoň třicet dní, než dostanu znovu takové pomazání.“ To všem vyrazilo dech. Ptali se ho, jestli tu kytaru z pouzdra přece jen nevytáhne. Nevytáhne ji, dokud nedostane znovu to pomazání. Spolu s tímto chlapcem jsme jeli do Kalifornie a na jednom shromáždění, kde opravdu byla Boží moc, jsem se ho zeptal, jestli má už to pomazání. Řekl mi nadšeně: „Mám to! Mám to!“. A když vytáhl kytaru, řeknu vám, že pomazání zaplavilo celé to shromáždění. Bez pomazání není možné se Bohu líbit a už vůbec ne mu sloužit. Pomazání má takový veliký význam, jako když ta žena rozbila alabastrovou nádobu před Ježíšem a pomazala mu vzácnou mastí nohy svými vlasy.
Když jsme s Ježíšem hleděli na tu řeku života, Ježíšův pohled najednou způsobil, že ta řeka začala zářit jako slunce, protože oči Ježíše jsou jako plamen ohně. Celá řeka se rozsvítila, a když pohleděl k oltáři, kudy ta řeka protékala, tak vše začalo mnohonásobně zářit. Potom svýma očima způsobil, že celá obloha začala zářit. Jak je možné, že Bůh může rozsvítit tuto řeku a celé nebe? Protože je psáno, že „Beránek je jejím světlem“. Ježíš to udělal pro mě, aby mi něco vysvětlil. Řekl mi: „Percy, vysvětlím ti tajemství této řeky. Tato řeka je Duch Boží a moc Boží.“
Ježíš mi řekl, že velmi brzy Otec nebeský otevře stavidla, do kterých tato řeka vtéká a zaplaví zemi svým Duchem a to způsobí vzkříšení. Ježíš mi jen řekl: „Takhle se to stane“ a v tu chvíli jsem měl vidění mrtvého těla, jak leží uvnitř hrobu. Bylo to, jakoby mě Ježíš na to místo vzal a já byl v tom hrobě a vše pozoroval. Někde možná leží jen kost a z někoho zbyl jen prach. Bůh řekne: „Teď je čas na vzkříšení!“ Pak se to všechno začne dávat dohromady, nejdřív kosti, pak šlachy, maso a uvidíte, že země začne praskat, uvidíte tam pukliny. Podobně jako kuře, když vyjde z vajíčka. Nebude to okamžitě, ale chvíli to bude trvat, to ještě ale nebude to vzkříšení. Až to kuřátko vyjde ze skořápky, tak to bude teprve to vzkříšení. Nebude to nic pomalého, ale odehraje se to velmi rychle: „Hle, přijdu RYCHLE. Blaze tomu, kdo zachovává slova proroctví této knihy.“ Zjevení Janovo 22:7 Bude to v okamžiku, mrknutím oka. Tato těla budou ale nejdřív svítit Božím ohněm. Potom to vybuchne, nastane vzkříšení, „vykopnou tu rakev“ a půjdou vzhůru k Pánu. Bude to jako elektrický šok. Země bude popraskaná od veliké moci Boží, která bude na tom místě. A pak nastane vytržení a duše, která je v nebi, obleče tohle oslavené tělo. Bude to jako výbuch rychlostí mrknutí oka. A vy, kteří tady zůstanete na živu, možná budete v tu chvíli ležet někde v nemocnici a najednou začnete mít účast na tomto vzkříšení. Nebudete vědět, že toho a toho dne se to stane, Ježíš řekl, že to nikdo přesně neví. Až se otevřou ta stavidla řeky života, bylo mi řečeno, že prvně to projde skrze celý vnější obvod nebe, kde jsou ty duše před branami.
1 Tesalonickým 4:16,17 „Vždyť až zazní zvolání, hlas archanděla a Boží polnice, sestoupí sám Pán z nebe a mrtví v Kristu vstanou jako první. Potom my, kdo zůstaneme živí, budeme spolu s nimi v oblacích uchváceni do vzduchu vstříc Pánu; a tak budeme navždycky s Pánem.“
A budeme navždy s Bohem. Ten zástup vzkříšených bude tak veliký, že ho nebudete schopni spočítat. Všechny národnosti tam budou.
Andělé mi v řece života umyli nohy. Ne proto, že by byly špinavé, ale jako skutek pokory. Tohle vám říkám jako tajemství: Až církev přijde dovnitř nebe, pak vám andělé Boží v řece života umyjí nohy. V nebi mi bylo řečeno: „Byl to zvyk, že když někdo přišel z veliké dálky, tak mu umyli nohy.“ A my také přijdeme z veliké dálky.
Ježíš učinil příklad, když umyl svým učedníkům nohy. Lidé jsou příliš pyšní, než aby jim někdo umyl nohy. Jednou mi kdosi řekl, abych šel do jedné církve, abych viděl, co tam dělají. Přišel tam za mnou jeden nehezký chlapík s dlouhými vlasy, naplněný Duchem svatým. Pracoval v lese, jako ten, kdo šplhá po stromech. Zeptal se mě: „Percy, můžu umýt tvoje nohy?“ Řekl jsem: „Ale já jsem se vykoupal předtím, než jsem sem přišel. Nemám špinavé nohy.“ Ale on mi řekl: „O tom to není, je to skutek pokory, umyješ mi nohy, až umyji ty tvoje?“ A jeho nohy moc nevoněly, protože zrovna přišel z práce v lese. Tak jsem mu umyl nohy mýdlem a vodou. A opravdu se ve mně něco stalo. Byl jsem z toho nadšený. Říkal jsem těm trampům, že až se obrátí k Bohu, ať jdou do té církve a potom budou mít ty nejčistší nohy, jaké kdy ve svém životě měli.
Všichni vy, kteří už znáte Pána Ježíše, modlete se teď společně se mnou tuhle modlitbu: „Nebeský Otče, chci být s tebou v tom vytržení, abych se s tebou setkal v povětří. Otče, dej ať čtu každý den Bibli, ať se stále modlím, změň můj život. Ať začínám den čtením Bible. Změním svůj život a připravím se na to, abych šel do nebe. Ve jménu Pána Ježíše Krista.“ A pokud se připravíte, On způsobí ve vás to, že budete připraveni.
Pane, mluv k těmto lidem, mluv k nim o nebi. Ježíš zemřel proto, abyste mohli mít věčný život. Vy, kteří právě ležíte třeba v nemocnici. Požádejte o Bibli a modlete se tuto modlitbu se mnou, ať už jste kdekoliv: „Otče nebeský, prosím, spas moji duši. Dávám ti svoje srdce. Potřebuji tě, Ježíši, jsem tak osamělý. Bože, mluv ke mně, abych mohl být spasen. Vyučuj mě. Nechci zemřít, Ježíši, ale chci žít navěky.“ A smrt potom nad vámi nebude mít žádnou moc. A budete žít navěky. Bude to tak, jako kdybyste se probudili ze snu, najednou se vaše duše ocitne v nebi. Vaše duše se probudí a vy budete tancovat před Božím trůnem spolu s anděly. Vaše tělo tam na zemi může někde ležet, ale vaše duše bude s Bohem. Ať vám Bůh žehná, je moje modlitba.
Hudba v nebi
Nebe je plné hudebních nástrojů, a jejich zvuk jakoby vstupoval přímo do vás. Trubkami se například svolává shromáždění. Poté, co přestanou takto troubit, nastává okamžik, kdy mluví Bůh. V jedné církvi v Brazílii, kde pracujeme na díle Páně, máme 200-300 modlitebníků, kteří se tam modlí 24 hodin denně. Tohle je opravdu klíčový bod, udělal jsem vše tak, jak mi to Bůh ukázal v nebi. A také tam máme skupinu asi 40 trumpetistů. Dovedete si to představit, když začnou troubit? A tohle je církev Ducha svatého. Ale je to pořád nic proti tomu, když troubí v nebi 500 000 trubačů, a tyto nebeské trubky jsou větší, než ty pozemské. Někteří v nebi budete jako hudebníci, bude to vaše zaměstnání. Je tam i středisko pro hudbu a chválu. Viděl jsem tam anděly, jak hrají na triangly. Hudba v nebi, to je opravdu něco! Jednou mi někdo řekl: „V naší církvi nevěříme v hudbu.“ Zeptal jsem se ho: „Jdeš do nebe?“ odpověděl: „Ano“. „Tak se připrav na to, že nebe je plné hudby.“ Všechny druhy hudebních nástrojů jsem tam viděl, i vidličky, cimbály, harfy, triangly. Někdo řekne: „Cože? Vidličky v nebi?“ Ano, tisíce hudebních vidliček, a andělé tloukli do těchto vidliček a trianglů. Ale nebyl to takový zvuk, jako když někoho voláte na večeři, ale byl to krásný melodický zvuk. Zeptal jsem se: „Ježíši, mohu si zahrát na některý z těch nástrojů?“ Řekl mi: „Můžeš hrát, na jakýkoliv nástroj chceš. Během pár minut se na něj naučíš hrát.“ Tak jsem skočil za piano a hrál jsem na piano. Na zemi jsem se na piano neučil, ale v nebi jsem na něj hrál. Hrál jsem tam i na trubku. Představte si teď několik set metrů vysoké varhany, na které hrálo 6 andělů. Sedl jsem si mezi ty anděly a pomohl jsem jim na ně hrát. Když jsem zmáčkl klávesy, tak jejich zvuk vešel rovnou do mojí bytosti. Jsou tam i ukulele a také „mluvící trumpety“,do kterých foukáte Boží dech. Když jste do ní foukali Boží dech, tak začala zpívat srozumitelným hlasem.
V Oxfordu jsem viděl jedny z největších varhan na světě. Myslel jsem, že to je něco, ale nedá se to srovnat s těmi nebeskými varhanami. V nebi jsem se na ně naučil během několika minut s pomocí několika andělů a jejich zvuk mi procházel celou mojí bytostí. Sedl jsem tam i za bicí a mlátil jsem do bubnů. To bylo tak nádherné, učit se hrát na všechny ty hudební nástroje, že jsem se zeptal Ježíše, jestli tohle bude moje zaměstnání v nebi. Pán mi ale řekl, že tohle v nebi nebude moje práce. Řekl mi: „Percy, tvoje práce v nebi bude práce instruktora.“ Víte, studoval jsem práva a je to velmi náročné, protože ty zákony jsou v každém státě úplně jiné. Učíte se jak vytvářet různé dokumenty atd. Ale v nebi to je vše pod Božím vedením. Až budu v nebi, budu tam instruktorem Božího slova. Halelujah, jaká úžasná práce!
V nebi lidé nezpívají proto, aby zahnali smutek, ale proto, že jsou plni radosti. Proto jsme nazvali naši biblickou školu „Biblická společnost RADOST NEBE“
Hudba v nebi ti netrhá uši jako hudba tady na zemi. Pokud ale nechcete tuhle hudbu poslouchat a chcete dělat něco jiného, pak jednoduše máte tu schopnost, že si ji ve vašich uších vypnete, podobně jako když vypnete rádio. Nic vám tam není vnucováno proti vaší vůli. Také když něco nechcete vidět, tak nemusíte. Třeba právě chcete mít chvíli ticha a jít na tiché místo. Všechny vaše smysly tam máte pod kontrolou. Je tam dokonalá svoboda vůle. „Ten Pán je Duch, a kde je Pánův Duch, tam je svoboda.“ 2 Korintským 3:17 Bůh nikoho v nebi nenutí k tomu, aby Ho uctíval. Všichni Ho uctívají proto, že to je nádherný prožitek radosti. Také jsem tam viděl ten největší orchestr, jaký jste kdy viděli. Tak, jak hrají andělé na trubky a kytary, tak ještě nikdo nikdy na zemi nehrál. Je to zázračný pohled. Andělé hrají spolu s lidmi a také i my jsme se zapojili. Zpívali známou píseň „Svatý, svatý, svatý, Pán Bůh všemohoucí“ v nebeském jazyce. Potom, když hudba přestane, Bůh vztáhne svoji ruku a každý den jim žehná, když naslouchá této hudbě. Hudební nástroje na zemi jsou většinou jednobarevné, ale já jsem tam viděl tisíc nádherně modrých trubek. Nebe je plné barev. Už jste někdy slyšeli tisíc trumpet hrát najednou? Andělé tam hrají i na piana.
Bubny v nebi ale nezní tak jako na zemi, protože tam není pozemský čas. Není tam takový rytmus, jaký známe na zemi. Není v tom tempo, tak jako na zemi. Jejich zvuk jakoby vydával vibrace, které doznívají podobně jako triangl. Tato hudba se proto nedá nijak napodobit. Když v životě cítím nějaký tlak, tak začnu chválit Pána zpěvem.
Láska přesahuje zákon
Na té skále
„A všichni pili tentýž duchovní nápoj (neboť pili z duchovní skály, která šla za nimi, a ta SKÁLA BYL KRISTUS).“ 1 Korintským 10:4 NBK
Jan 8:2: „Za úsvitu potom přišel znovu do chrámu a všechen lid se scházel k němu. Posadil se tedy a učil je.“ Miluji vstávat brzo ráno a modlit se. „A tu k němu přivedli ženu chycenou v cizoložstvu a podle zákona Mojžíše měla být ukamenována.“ V nebi jsem mluvil s Mojžíšem o této ženě. Mojžíš mi řekl: „Slova Ježíše převyšují zákon. Jsou větší než zákon a jsou naplněny v lásce.“ Ježíš měl milosrdenství nad touto ženou: „Kdo je mezi vámi bez hříchu, ať hodí kamenem.“ Hřích je hřích, a jen skrze Ježíšovu krev může být očištěn. Ježíše jsem se na tuhle pasáž z Bible také zeptal. Jenom proto, že znáte zákon, že znáte celou Bibli od Genesis až po Zjevení, vám nedává právo k tomu, abyste někoho odsuzovali. Ježíš dal ale této ženě podmínku, aby s tím hříchem přestala. Mojžíš mi dále řekl: „To víš, museli jsme mít Zákon před tím, než přišel Ježíš.“ V nebi jsem tuto ženu, která byla přistižena při činu, zahlédl. Ježíš mi k tomu řekl: „Vidíš? Žádný z těch farizejů, kteří ji odsuzovali, zde není.“ Farizeové jsou venku, před těmi vnitřními branami nebe, zatímco tahle žena je před trůnem Božím. Nemluvím o jejím těle, které je pořád někde na zemi, ale mluvím o její duši. Bůh je Bohem lásky a milosrdenství. Ježíš pohleděl na Mojžíše a řekl: „Já jsem ta pravda, Mojžíši.“ A Mojžíš odpověděl: „Ano, ty jsi ta pravda, Ježíši.“ Nedostal jsem se do nebe skrze vlastní skutky, ale jen díky Boží milosti, pouze jsem se modlil modlitbu „intenzivní, vroucí touhy po Bohu“.
Židé si mě jednou pozvali, abych jim vyprávěl svoji zkušenost o nebi. Jedna židovská žena se mě tam zeptala: „Viděl jsi mého Mojžíše?“, „Ano, viděl.“ A co dělal můj Mojžíš? Řekl jsem jí: „Mluvil s Ježíšem.“ A vyprávěl jsem jí o tom, co jsem viděl a slyšel. Když to uslyšela, tak klekla na kolena a bylo vidět, jak jí po tvářích stékají veliké slzy. Řekla: „Díky Bohu za Mojžíše.“ Potom mi řekla, že chce přijít na moje shromáždění a chce slyšet víc o nebi. Tohle poselství, přátelé, získá jak Židy, tak i Araby. Je mi 83 let a vím, že hodně let mi už nezbývá, ale do posledního dechu ten život budu žít pro Pána. A všechna slova, která Ježíš řekl, jsou napsána na deskách v nebi. Slova Ježíše nebudou nikdy zničena. Starý zákon jsou jen stíny a předobrazy toho skutečného.
Také jsem se tam zeptal Mojžíše: „Ty jsi ta skála?“ Odpověď byla: „Ne, já nejsem ta skála.“ Ptal jsem se Petra: „Ty jsi ta skála?“ Petr odpověděl: „Ne, já nejsem ta skála.“ Potom Ježíš řekl: „Já jsem ta skála.“ Když řekl „na té skále“, nemyslel na Petrovi, ale na Ježíši. A brány pekelné ji nepřemohou.
Démoni v podobě krys
„Především však mějte jedni k druhým horlivou lásku, neboť láska přikryje množství hříchů.“ 1 Petrův 4:8 „Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati.“ Marek 16:17
Na jednom velikém stanovém shromáždění na Západě mě neustále různí kazatelé pobízeli, abych pozval jednu ženu, která údajně, když hraje na klavír, tak to stojí opravdu za to. Bylo to v době velkého probuzení na tom místě, kde došlo k tomu vzkříšení z mrtvých. A pamatujte, že když je probuzení v plném proudu, tak se ukáže i ďábel. Tak jsme tedy pro ni donesli na podium jeden extra klavír. Když začala hrát, hned jsem vycítil, že není něco v pořádku. Odpusťte mi ten výraz, ale mohl jsem z ní cítit „ďábla sexu“. Bůh mi řekl: „Běž k tomu klavíru.“ Když jsem k té ženě přišel, řekl jsem jí tiše: „Ženo, potřebuješ Ježíše,“ nato sebou cukla. Věděl jsem, že Ježíš není v jejím životě. Řekl jsem jí šeptem: „Nechtěla bys přijmout Pána Ježíše Krista do svého srdce?“
Nato ona vyskočila a zvolala: „Jsem ďábel.“ Tak vidíte, všichni si mysleli, že je to anděl, až nakonec přede všemi vyznala, že je ďábel. Zvolala: „Všechny jsem je podváděla.“ Ukázala prstem na jednoho kazatele a řekla: „S tímto kazatelem jsem se vyspala,“ pak ukázala prstem na dalšího a řekla: „S tímto jsem také spala.“ Tito kazatelé se začali jeden po druhém velmi rychle vytrácet ze shromáždění. Potom vyskočila asi jeden a půl metru do vzduchu a dopadla na všechny čtyři jako kočka.
Řekl jsem: „Vyjdi z ní, ďáble, ve jménu Ježíše Krista.“ A celé to shromáždění vidělo, jak jí z pusy začala vylézat spousta krys. Byly to krysy sexu, a když z ní vyběhly, tak utíkaly k ženám přímluvkyním, které seděly všechny v první řadě, a snažily se do nich dostat. Ale ony je začaly ve jménu Ježíše Krista vyhánět ven a některé musely ze sebe doslova setřásat, až je nakonec vyhnaly ven ze stanu. V té chvíli většina lidí byla tváří směrem k zemi a modlili se. Ke konci bylo vidět (a viděla to spousta lidí), jak jí z pusy vyšla poslední opravdu veliká krysa. Potom řekla: „Teď už se cítím opravdu dobře.“ Tak jsem jí řekl: „Teď běž a začni hrát na to piano.“ A řeknu vám, když na to piano začala hrát, tak už to nebyl ten moderní styl „boogie-woogie.“ Ale sestoupilo pomazání a lidé začali přicházet dopředu a v modlitbě začali odevzdávat své životy Ježíši Kristu. Proč? Protože jsem ji neodsoudil. Kdybych k ní přišel a přede všemi bych jí řekl: „Odejdi, ženo, máš v sobě ďábla,“ tak to by neudělalo nic dobrého, ale ta žena by se stala ještě horší než předtím.
Ty kazatele chtěli vyhodit ven ze společenství. Řekl jsem jim: „Hodíte je vlkům? Jste to právě vy, kdo potřebujete dát svůj život do pořádku.“ A to způsobilo, že tito kazatelé přišli dopředu a plakali v pokání. Tak začalo to veliké probuzení.
Udělal jsem s nimi to, co Ježíš, když přistihli tu ženu při cizoložstvu. A to způsobilo, že spousta lidí se obrátila k Bohu, když to viděli. Nevyhodil jsem je z jejich kazatelské činnosti, jak by se tomu běžně stalo někde jinde. Kdybych tak učinil, stali by se ještě horšími, než kdy předtím. Ježíš se zachoval jinak, než se chovají ty dnešní organizované církve. Jeden kazatel se mi dokonce chlubil: „Vykázal jsem jich 15 ze svého sboru.“ Řeknu vám pravdu, přátelé, ti farizeové, co odsoudili tu ženu chycenou při cizoložstvu, nejsou uvnitř v nebi, ale v tom vnějším obvodu. Dejte si dobrý pozor, ať neodsoudíte hříšníka, jinak skončíte ve vnějším obvodu nebe.
Jednou v Kanadě jsem šel na shromáždění, a už ode dveří bylo slyšet, jak hrají rockovou hudbu. Řekl jsem jim na rovinu, že tohle mým uším nedělá dobře a musel jsem jít pryč. Opravdová nebeská hudba ti uši takhle netrhá. Člověk, když se stane duchovním, tak spolu s ním se změní i hudba na zemi. Nemá to nic společného s rockovou hudbou. V nebi je obrovské množství různých hudebních nástrojů, ale není tam elektrická kytara. Takový zvuk tam není a varhany hrají skrze moc Boží.
Tohle probuzení začalo tak, že jsme se začali scházet k přímluvným modlitbám a říkali jsme si vítězové. Takové mocné věci se potom začnou dít skrze přímluvnou modlitbu a lásku k hříšníkovi. Zjevení Janovo 2:13 „Znám tvé skutky i to, že bydlíš tam, kde je satanův trůn, a že se držíš mého jména a nezapřel jsi mou víru ani v těch dnech, kdy byl Antipas, můj věrný svědek, zabit u vás, kde bydlí satan.“
Tohle je přesný opak toho, co dělala ta žena, která svým životem zapřela jeho jméno. A je spousta lidí v církvích, kteří si jen hrají na církev, ale ve skutečnosti ani nejsou znovuzrozeni. Nevyhazujte ale hříšníka z církve, nechte, ať pšenice roste spolu s koukolem až do času sklizně.
Jednou jsem byl na kázání, kde kazatel všechny odsuzoval kromě sebe a uvalil tak pocit odsouzení na celé shromáždění. Řekl lidem, že do nebe se dostane jenom pár lidí a on že je jedním z nich. Své kázání zakončil o červu v jablku, a tehdy jeden starý kazatel zavolal: „Bratře, ten jediný červ, kterého já vidím, leze v tvém žaludku, v tom jak kážeš.“ Chudák, prostě neměl tu zkušenost, byl to jen mladík a ještě neměl zkušenost snášení utrpení pro evangelium. Kdybyste seděli po Boží levici na tom trůně lásky, pak byste milovali všechny lidi. Láska přinese hříšníka k Bohu.
Neustále potkávám lstivé podvodné lidi. A takoví lidé jednou padnou, protože jeden od druhého dovedou jenom brát, a jeden druhého jen soudí. Myslí si, že právě oni jsou ti, kteří vše dělají správně. Ježíš nám ale ukázal tu cestu, ne aby ses choval jako král nebo mistr, ale musíš milovat svého bratra s takovou láskou, jakou miluješ sebe. To znamená, že ti není dovoleno, abys bránil svému bratru nebo sestře v tom, aby byli úspěšní.
