Dozadu
3
Rozhovor s Eliášem a Elíšou
Když jsem potkal Eliáše a Elíšu, tak Elíša byl trochu menší než Eliáš. Eliáše jsem viděl v nebi i s jeho tělem, já jsem tam ale tělo neměl. Moje duše však vypadala a fungovala podobně jako moje tělo. Nejen Eliáš, je tam v těle více jak 150 svatých, kteří vstali z mrtvých při ukřižování Krista. Matouš 27:51-53: „A hle, chrámová opona se roztrhla na dva kusy odshora až dolů a země se otřásla a skály popraskaly. Otevřely se hroby a vstala mnohá těla zesnulých svatých, kteří po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem.“ Ti, kteří své tělo nemají, na něho čekají, až ho obdrží při vzkříšení z mrtvých. Teprve potom obdrží oslavené tělo. Je však lepší být v přítomnosti Krista bez oslaveného těla, jak v porušeném těle tady na zemi, vzdálený od nebeského domova. „Neboť mě přitahuje obojí. Mám touhu odejít a být s Kristem, což je zdaleka nejlepší; ale zůstat v tomto těle je potřebnější kvůli vám.“ Filipským 1:23
Elíša mě vysvětlil všechno o tom plášti. Řekl mi, že tyto zázraky se děly ve Starém zákoně přímo pod Duchem Páně. Ale dnes je to Duch svatý, který dělá tyto zázraky.
Zeptal jsem se Eliáše: „Kterou cestou jsi sem přijel, Eliáši? A jak dlouho ti trvalo, než jsi sem dorazil?“ Odpověděl: „Tou stejnou cestou, kterou jsi sem přišel ty, trvalo to šest pozemských hodin.“ Řekl jsem mu, že jsem letěl nad Evropou a Švédskem a odtud vzhůru k nebi. Eliáš na to odpověděl: „Ano, synu, přesně tou cestou jsem také letěl v tom kočáře. Když jsem tehdy přišel do nebe, tak spousta věcí zde byla teprve rozestavěna. Spousta věcí se postavila od té doby, co jsem přišel.“ A to je tedy na zemi už hodně dlouhá doba!
Řekl jsem Eliášovi: „Chci se tě na něco zeptat, měl jsi sny o nebi předtím, než jsi sem přišel?“ Odpověděl mi: „Mnoho snů o nebi.“ „Bylo to jednoduché pro tebe, odjet do nebe?“ „V žádném případě, vůbec to nebylo jednoduché.“ „Tak co jsi udělal, že jsi přišel do nebe v tom nebeském kočáře?“ „Nepřišel jsem do nebe jenom tak, že bych řekl jen: „Bože, vezmi mě tam.“ Přišel jsem úplně stejným způsobem, jako jsi přišel ty. Tehdy jsem ještě neznal Ježíše, ale věřil jsem v Boha a v nebe. Nejdřív jsem o tom měl v noci sny a potom jsem začal mívat o nebi vidění. Ty jsi přišel skrze moc Ducha svatého a skrze anděly, ale já jsem přišel skrze Ducha Božího, což bylo něco jiného, než je dnes. Musel jsem strávit celé dny a roky v modlitbě. A když jsem začínal mluvit s Bohem, tak jsem mu vždy řekl, aby mě vzal tam, kde je On. Když potom moje víra dosáhla dokonalosti, tak jsem přišel na tohle požehnané místo a od té doby jsem zde.“
Takže vidíte, že ho Pán vzal podobně jako mě. Není to tak, že byste zmáčkli knoflík a byli tam. Je to cesta oběti a víry.
Výlet nebeským vozem
Až jednoho dne půjdete do nebe, tak vám Bůh ukáže tohle přenesmírné bohatství a tehdy to i UVIDÍTE. Tehdy také poznáte, že Bůh je velmi laskavý a milý. „Neboť jste spaseni milostí skrze víru, a to není z vás - je to Boží dar.“ Všichni, kteří jsou spaseni, jsou spaseni čistě z Boží milosti skrze pouhé vyznání víry, když vyznali Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele, „ne na základě skutků, aby se nikdo nemohl chlubit.“ Ježíš zdarma prolil svoji krev, aby nás spasil a vzal do nebe, a není to díky našim skutkům. To ale neznamená, že teď nebudeme nic dělat, proto další verš říká: „Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich chodili.“ Efezským 2:7-10 NBK
Pro Eliáše přijel ohnivý kočár. Jako chlapec jsem si představoval tento kočár jako ten starý vůz tažený koňmi, ale řeknu vám, že je to něco úplně jiného. (pozn. překladatele: Pavel Gabánek říká, že ten vůz, který pro něho přijel do vězeňské cely, byl zlatý, plápolající ohněm a trochu se podobal moderním automobilům. P. Gabánek: „Príď, Duchu Svatý.“ str. 71) Eliáš mi řekl: „Tohle je ten kočár, který pro mě přiletěl na zem.“ Bylo to něco překrásného. Jeho základ byl z čistého zlata posázený různými drahokamy, s nádherným hedvábným sedadlem a svítil Boží slávou a ohněm. Uvnitř nebyl volant, tento vůz je poháněný mocí Boží a jede přesně tam, kam právě chcete jet. V nebi jsou různé druhy těchto vozů. Některé uvezou i několik tisíc lidí. Zeptal jsem se: „Je tohle jediný kočár v nebi?“ „Ne, ne, kdepak, jsou jich miliony.“
Dovedete si představit, že nastoupíte do takového dopravního prostředku a projíždíte se po nebi s Eliášem a Elíšou? Zeptal jsem se tedy Eliáše, jestli s ním můžu jet v tom kočáře a Eliáš mi odpověděl: „Ano, můžeš, ale předtím než pojedeme tímto kočárem, tak musím požádat Otce, aby ho rozšířil, abychom tak mohli nastoupit všichni tři, protože chci, abys seděl uprostřed nás obou.“ Tak co tedy Eliáš udělal? Požádal Otce, aby ho rozšířil a za okamžik byl ten kočár větší. Zjistil jsem, že ti staří proroci mluvili přímo k Otci. Řekl jednoduše: „Otče, může s námi jet Percy v kočáře? Ten kočár je pro dva, můžeš ho, prosím, zvětšit?“ a odpověď přišla: „Ano, můžeš jet.“ A hned byl ten vůz připraven. Všiml jsem si, že se rozšířil zleva doprava. Jako malý chlapec jsem se vezl v takovém starodávném karnevalovém kočáře a myslel jsem si, kdovíco to nebylo. Ale to se vůbec nedá porovnat s touto jízdou v nebi. Japonci vyrobili ten nerychlejší vlak na světě, ale nedá se to srovnat s nebeským kočárem, když jsme si vyjeli na projížďku 1 000 000 mil dlouhou. Spolu jsme tedy všichni tři vzlétli vzhůru a letěli jsme na výletní projížďku. Eliáš řekl: „V tomto kočáře to není jako v těch tam dole na zemi.“
Dovedete si představit, že máte takové oči, že vidíte i dozadu? Mohl jsem vidět i za sebe, a stejně tak i Eliáš a všichni ostatní. S těmito očima vidíte všude kolem vás. (pozn. překladatele: „Maminka vyprávěla: Modlili jsme se společně a na kolenou chválili Boha a dobrořečili mu. Téměř všichni byli křtěni Duchem svatým a modlitby v jazycích byly praktickou zkušeností. Maminka najednou viděla, jak se mezi modlícími procházejí tři osoby, každá v jiném oblečení. (víra, naděje a láska) Ty nádherné, něžné osoby viděla nejen zepředu, ale i zezadu. Říkala, že mohla vidět i dozadu…“ úryvek z „Vyprávění ze života naší rodiny na Volyni“ Vladimír Novák)
Vznesli jsme se nahoru podobně jako vrtulník a potom jsme letěli chvílemi velikou rychlostí a jindy pomalu a někdy jsme zůstali i viset ve vzduchu a vychutnávali si ohromující scenérie před námi.
Je to něco překrásného a senzačního. Rozhlédnete se a vidíte široko daleko překrásné hory a různé háje a údolí. Je tam doslova jedno údolí za druhým. Stromy jsou v nebi někdy i desetkrát větší než ty na zemi a jsou přeplněné rozkošným ovocem. Neroste tam ale tabák, protože je to ďáblova rostlina, která na zemi způsobuje rakovinu a smrt mnoha lidem. Viděl jsem tam spousty zvířat, jako například žirafy. Také mnoho různých obrovských parků a zahrad. Nikde ale neuvidíte ceduli s nápisem „po trávníku se nechodí.“ Údolí jsou plné krásy a nádhery osvícené sedmi barvami duhy. Můžete jít, kam chcete a vše prozkoumávat. A nezapomeňte při tom, že nebe je osmdesátkrát větší než země. Viděl jsem tam miliony různých nádherných květin a spoustu věcí.
Potom jsou tam nádherné skály. Granátové skály, smaragdové skály, skály ze všech druhů drahého kamení, byly tam jakoby celé trsy těchto skal. Další skála zase v sobě měla všechny tyto drahé kameny dohromady. Tyhle skály svítí různými barvami podle toho, z jakého kamene je každá složena. Nesou v sobě všechny barvy duhy, modrá skála, červená skála, fialová, různobarevná atd. Nemám teď na mysli jen pár skal pohromadě, ale desetitisíce mil dlouhé skály. Jsou také vysoké několik set kilometrů. V nich jsem viděl všelijaké různé otvory, vytesané vchody a jeskyně a mezi nimi různá jezírka.
A tam uprostřed těchto skal je Ježíš s otevřenou náručí. Tyto skály představují pevnost Ježíše Krista. Ježíš je ta skála. Když začne něco tvoji mysl táhnout od Ježíše, tak začni myslet na to, že On je ta pevná skála.
Řekněme, že jste lidé, kteří rádi cestují, pak určitě jeďte do těchto hor. Jistě jste viděli na zemi spoustu překrásných míst. Ale v porovnání s tím, co jsem viděl na této projížďce, je to naprosto nic.
Křišťálové moře
Na té nové zemi moře už nebude, to dnešní pozemské moře je vlastně jen obrovské území zaplavené kvůli hříchu. V nebi moře je, ale není to takové moře, jako tady na zemi. Nedá se to s tím porovnávat, voda v moři je voda života. Když jsem letěl tímto nebeským vozem, letěli jsme přes tohle nádherně křišťálové moře a zdálky to nejdřív vypadalo, jakoby nad ním nastával východ několika tisíc sluncí naráz a každé jiné barvy. Tohle není to skleněné moře, na kterém se tancuje, ale je to něco jiného. Podél břehů moře jste mohli vidět zářivě barevné hory. Tohle jen vidět, bylo něco tak velkolepého a strhujícího! Lidé tam plavali, šplhali po stromech a skákali do vody, zatímco jiní odpočívali. A tohle křišťálové moře je plné ryb. Viděl jsem tam velryby, žraloky, barakudu, i pravěká zvířata. Ale žádné z těchto zvířat není agresivní. Dobře teď poslouchejte, co vám řeknu; viděl jsem, jak ke břehu připlul žralok, naložil na sebe jednoho chlapce a vozil ho po moři. Potom se opět s ním vrátil a vyložil ho zpět u břehu. To je to, čemu já říkám: „Svatý, Svatý, Svatý, Bůh Všemohoucí.“ Ve vzduchu jsem viděl lítat racky, kteří krásně zpívali. Velryby připluly k zátoce, nasedlo na ně asi devět lidí a vyjeli spolu na moře. Také jsem na moři viděl nádherné lodě. Jak by se vám líbilo vyjet si s lodí na výlet po moři, kolem těchto hor a pak se vrátit a jít se podívat do města Božího? S touto lodí můžete být na moři a cestovat třeba tisíc let. A nebo můžete letět nebeským kočárem. Záleží jen na vás.
Další nádherná realita jsou velcí ptáci, kteří lítají nad tímto mořem. Na zemi si musíte dávat pozor, aby vám trus od racků nepřistál na hlavě. V nebi nejenže ptáci nemají tuhle potřebu, ale navíc nevydávají ty skřehotavé zvuky jako na zemi, ale zpívají v souladu s hudbou v nebi.
Podél pobřeží moře jsem spatřil velehory z čistého zlata. Gigantické hory ze zlata. Lidé jsou schopni vás na zemi zabít a vytlouct vám zlaté zuby. Hledají zlato v dolech a z té trochy zlata bohatnou. Tam jsou ale celé velehory z čistého zlata. Další hory vedle nich byly z jednoho kusu diamantu, jiné zas z jednoho kusu třpytivě černého diamantu.
Zkuste vypočítat, jakou to má hodnotu. I ti největší boháči na zemi jsou v porovnání s tím naprostí chudáci. Když jsem přes tyto hory letěl, zdálo se mi, že ta nádhera nebere konce. Tohle je to „přenesmírné bohatství budoucího věku.“ (pozn. překladatele: v anglické Bibli: „onoho světa.“) Další velehory jsem viděl z čistého stříbra. Potom jsem viděl horu z perel. Další byla z onyxu a tak můžete pokračovat dál a dál. Jedna hora vedle druhé. Hory z černého diamantu, miliony a miliony karátů.
Vzpomínám na jednoho muže z církve, do které jsem chodil. Když jedna vdova zemřela, tak mu přenechala diamant. Dal si ho na prst a šel kázat, a občas během kázání na ten diamant pohleděl. Najednou někdo ze shromáždění zavolal: „Kazateli, dej ty oči pryč z toho diamantu a upři je na Ježíše!“ A ten kazatel sundal diamant z prstu a mohli jste vidět, jak najednou letí vzduchem přes celé shromáždění. Také jsem byl mezi hledači diamantů a vím, jak je to těžké, tyto lidi získat. V nebi jsem ale viděl gigantické hory z diamantů, tak veliké, že s vašima pozemskýma očima byste nedohlédli vrcholu. A na těchto horách je spousta růží, tulipánů a všemožných jiných květin, které nádherně voní. Všude byla spousta krásných andělů i lidí a samou radostí po těchto horách tančili.
Mezi horami jsem viděl různá údolí, která vyzařovala světlo Boží slávy a tekly tam řeky, které vydávaly světlo ve všech barvách duhy. Nad horami a okolo nich byla oblaka slávy. Také tam byla spousta různě velikých jezer.
Když jsem letěl přes tyto hory v nebeském voze, připadalo mi, že je to snad nekonečné. Na horách jsem viděl všechna možná zvířata. I pravěká zvířata, která již dávno vyhynula. Jedna paní cestovala zdaleka, jen aby se mě zeptala, jestli jsou v nebi pravěká zvířata. Bůh je tam má všechna, přátelé. Viděl jsem tam i dinosaury.
Když se podíváte do Bible, najdete tam i tyhle podivné bytosti: „Před trůnem bylo také skleněné moře podobné křišťálu a uprostřed trůnu a kolem trůnu čtyři bytosti plné očí zepředu i zezadu. A ta první bytost byla podobná lvu, druhá bytost podobná teleti, třetí bytost měla tvář jako člověk a čtvrtá bytost se podobala letícímu orlu. A ty čtyři bytosti měly každá po šesti křídlech dokola a uvnitř měly plno očí; a bez přestání, dnem i nocí, říkaly: „Svatý, svatý, svatý, Pán Bůh.“ Zjevení Janovo 4:6-8 Tyto létající bytosti jsou napohled podivná a zároveň úžasná stvoření. Viděl jsem je tam letět s křídly a tváří člověka, s očima zepředu i zezadu. Tak jsem to vše této paní povykládal a zajímala se i o další věci. Potom mi řekla podobnou věc, která byla řečena Šalamounovi: „Předtím mi nebyla řečena ani polovina.“
Na horách a zvlášť v jejich údolí, rostla spousta květin a stromů. Viděl jsem tam veliká stáda beránků. Nepasou se tam, aby byli zabiti, ale symbolizují toho Beránka Božího. Pásly se tam i krávy a vesele si přitom vrtěly ocasem. Také žáby jsem tam viděl poblíž vody, ale byly několikanásobně větší než obvykle. Je tam spousta barevných koní. Můžete přijít a jezdit na kterémkoliv chcete. Jestli chcete, můžete vzít celou vaši rodinu a jít na průzkum do těchto hor.
Zastavili jsme tam kočár, vystoupili jsme a jedli různé ovoce, velmi lahodné chuti. Také tam byl vinný kmen. Ježíš řekl: „Já jsem ten vinný kmen.“ Ježíš přišel a zemřel za nás, aby nám dal život a to život v hojnosti. Ale také tě jednoho dne vezme domů.
A tento Bůh je velmi bohatý.
Ovce se tam pásly spolu se lvy. Viděl jsem tam několik stovek lvů pohromadě, kteří tam stáli, dívali se a Ježíš stál uprostřed nich. Protože On je ten Lev z pokolení Judova. Když jsem jednoho pohladil, tak promluvil v nebeské řeči: „Chvála Bohu.“ Žalm 150:6: „Všechno, co má dech, ať chválí Hospodina! Haleluja.“ A všechna zvířata v nebi dýchají. „I otevřel Hospodin ústa oslice, a řekla Balámovi: Cožť jsem učinila, že již po třetí mne biješ?“ Numeri 22:28 Hladil jsem také i tygry po krku, černého leoparda i černého pantera. Na zemi to ale raději nezkoušejte. Jsem toho názoru, že na zemi by se měly takové dravé šelmy radši zavřít.
Se všemi zvířaty si tam můžete povykládat. Veverky v nebi jsou úžasné, přišla veverka, skočila mi na rameno a povídala si se mnou. Na zemi se můžete se zvířetem domluvit pouze skrze instinkt. Lidé mluví například se svým psem, ale ten jim neodpovídá. V nebi si ale se psem můžete popovídat. Řeknete: „Cože? V nebi jsou psi? Pes a v nebi?“ Ano, překrásní psi. Dokonce i kočky, všechna zvířata jsem tam viděl, kromě hada. Chcete si popovídat s dinosaurem nebo s medvědem? Nebo s domácí kočkou? Žádné stvoření v nebi není hloupé, neexistují tam hloupá zvířata. Jsou tam tisíce a tisíce zvířat, prostě vše, co Bůh stvořil, kromě hada. „Had pak byl nejchytřejší ze všech živočichů polních, kteréž byl učinil Hospodin Bůh. A ten řekl ženě: Tak-liž jest, že vám Bůh řekl: Nebudete jísti z každého stromu rajského?“ Genesis 3:1 KR Viděl jsem tam i slepice a dokonce i vránu.
Dokonce i všechny ryby tam mluví. Žádný Boží tvor tam není hloupý: Žalm 69:35: „Ať ho chválí nebesa i země, moře se vším, co se v nich hemží.“
Také je tam množství překrásných zahrad a v nich spousta drahých kamenů různých velikostí a tyhle kameny jakoby pulzují životem a mění přitom svoji barvu. V těchto kamenech je Boží sláva a je úžasné se jich jen dotknout.
Obloha je překrásně osvícená a vypadá velmi slunečná, ale slunce tam není. Nebe je planeta, která funguje jinak než země, nepotřebuje slunce. Nikde ani neuvidíte žádný tmavý koutek, ani stín, ale vše osvěcuje Boží přítomnost - „Beránek je tam svíce.“ Nemusíte se schovávat před sluncem, všude je dokonalé klima, ani moc horko, ani moc chladu a naprosto dokonalá vlhkost. Připravte se na to, že v nebi budete mít taky takovou projížďku, když budete chtít. Jen potřebujete požádat, to je všechno, „požádejte a bude vám dáno“.
Letí na místo ve vnějším obvodu nebe
Potom Eliáš řekl: „Teď jedeme k vnějšímu obvodu nebe.“ Když jsme tam přiletěli, tak mi řekl: „Zde jsou ti, kteří přijali Ježíše na smrtelné posteli, podívej, tamhle to je Bob Anderson.“ Bob Anderson byl ten, který přece tvrdil, že žádný Bůh neexistuje, takže přijal Ježíše až těsně před tím, než zemřel. Řekli mi, že se nakonec modlil. Také mi bylo řečeno, jakým způsobem Bob přišel k uvědomění, že existuje Bůh. Bylo to ve vlaku, když jel s nějakým Božím mužem a dali se spolu do řeči. Bob řekl: „Dobře, uvěřím, když mi vysvětlíte Trojici.“ Tak tento Boží muž vzal vodu, nalil ji do nádoby a zavěsil ji za okno z kupé vlaku. A protože za oknem mrzlo a padal sníh, tak voda po chvíli ve sklenici zamrzla. Tímto způsobem Bob uvěřil, že Bůh existuje. Eliáš řekl: „Tohle je dobrý způsob, jak vysvětlit Trojici.“ (pozn. překladatele: Voda je ve třech skupenstvích: tekutá voda, pára, a led a přesto je to jedna voda.)
